Poezie

idea života. zima 2015

Toto dílo je (3/8) součást sbírky: 
čas od času - prvotiny
  

co více v životě lze moci chtít

nežli jen ve vlastním životě bdít?

vlastního bytí si vědomí být

– životem kráčet. smát se. milovat a snít.

 

sudba však – prokletí vědomí života

zohýbá hřbet v prostotě člověka

– člověka. rozumem zřícího svou bídu

polykaje prach. hnilobu. nemoci a špínu.

 

co více v životě lze moci chtít

nežli jen pod nebem poklidně žít?

a písně pod ním si zanechat znít

– životem tančit. smát se. milovat a snít.

 

clona temnoty však oblaka zastřela

– hra stínů chaos v prostoru rozzněla.

po hvězdách zbyly jen vybledlé neony

– s příslibem nadějí lákají do zhouby.

 

co více v životě lze moci chtít

než nahý a v ráji s láskou svou žít?

skrz den se milovat. noci probdít

– životem laskat. smát se. milovat a snít.

 

monstrózní stavby však vrhají stíny

– pro tu tmu každý jen sám sebe vidí –

láska je výplodem v náhodných setkáních

– v dotecích touhy všech duší zmatených.

 

co více v životě lze moci chtít

než prožít jej spěšně a brzy zemřít?

skrz noc se propíjet. dny ve stínu hnít

– životem bloudit. plakat. nesnášet a chtít.

 

– idea života. zima 2015

 

 

 

sleduj nejnovější tvorbu na instagramu @casodcasu
www.instagram.com/casodcasu

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Čekání na sněženky   Když zima nechce skončit, je k nepřečkání, dlouho táhne se, s na...
Chtěli jste být hrdiny? Zachraňovat princezny, zabíjet draky, lidský chrup před plaky? Líté bo...
Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
cesta mezi hroby byla namrzlá sklouznul jsem se nahoře se bílé stromy škrtily dole mezi kam...
Červenka   To chvění chci zažít když jasan listy nasadí a ve svěží zeleni červenka se ...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
Já necítím teď žádnou vinu, když pěju ódu na kopretinu. Prostě a mile louky zdobí dě...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
Vyhnilá ze středu svého bytí ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle jen v noci svlíkám ...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
A zase ta slza kutálí se prostě a neptá se zda-li smí já myslela že ta včerejší byla ta po...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
Slova jak vlny valí se kolem. Kdo se naučí ty vlny spoutat ten vyhrál boj jménem Život. Slova...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou, cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou. Pesimismus...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
Vítr je nezbeda hravý a laškovný skáče a dovádí odmávne vzpomínku nadzvedne sukýnku pře...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Ježíšku v pokřiveném světě ideálů, hodnot, vzorů shlížíš k nám dolů na svět těch, ...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Po hladině stýskání splývám s tvými slovy v nádechu hřejivých vod souzním v tónech bar...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
0