Poezie

Poslední rozloučení

Poslední rozloučení

Nenapadají mne ta správná

slova, jimiž popsala bych,

jak jsem milovala.

Nenapadá maličkost mou ani,

jak skončit život svůj,

aby netrpěla ona pro mě

a já dál pro ni.

Jediné, čím jsem si jistá, je pouhá

skutečnost, že alespoň z mé strany

to byla láska čistá, čistá a skvoucí,

jako briliant žhnoucí!

Jizvy na mé duši snad jednoho dne

se scelí, budu mít zase ,,věčný” klid.

Je mi jedno, co si kdo o mně myslí,

ať se třeba posere celý tento prostý

lid. Chci jen v pokoji spočinout,

ať se červi klokočí, až mé tělo se v rakvi

otočí. Klid, jen klid…

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
Z pohlednice   Vím teď jistě, že jsi sice omámená z pohlednice. Avšak zítra bude jinde a pak...
Fénix ... náhle vstáváš z šedobílého popela
Provázky deště zchladí mi skráně skryjí mé slzy omyjí dlaně i srdce mé ryzí   hork...
Pasáčku ve mně utajený Uši máš nastraženy A v nich nic než bekot ovcí vedrem unavený Šeles...
i dont feel the best Maybe I’m just depressed Again And again. The world is rolling behind me Everythin...
Občas před spaním, když se mi nechce usnout, tak si pohodlně ležím a myšlenky nechám pl...
Zaváté město   Zaváté          zakleté                  ztrace...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
Noro vem si bonbon, dnes to vadit nebude. Noro, zavři oči, ať nástrahy světa nespatříš. Noro,...
(Věnováno českému hudebnímu projektu Trist.) Tento svět, tak šedý a temný, rozťal moji duši...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
A zase ta slza kutálí se prostě a neptá se zda-li smí já myslela že ta včerejší byla ta po...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Připadá mi jako by inteligence dostala baseballovou pálkou na sestřelení stroje reagovat válkou?...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
0