Poezie

Lidské tělo

Lidské tělo

Tanec “kosťový” nám mnohdy

napoví, vnitřnosti naše

klepou se bujaře v Božím CHRÁMU,

tetelí se tempem značným,

jak když uvítat “chtěj” Dalajlámu!

Tanec “kosťový” žene nás kupředu,

neohlížíme se nalevo, napravo,

pouze vnímáme tělo, které parou cválá,

po určité trajektorii, která je neměnná,

spaluje jen TO, TO, TO, co se dá!

Mozek, srdce, ledvina – každá z nich priorita

jediná, život obnáší vzestupy i pády,

často jsme i oklamáni, slyším z dáli

ohlas značný, soud konečný / nekonečný!

 

 

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
Svině Svině hnusná, hnusná, hnusná, každý na lep skočí ji, nedej Bože, aby někdo odepřel o...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
V domácím ateliéru malé útočiště mám. Emotivní, rub a líc, věřím a dýchám. Osobitý sty...
Probíhá někdy skrytě. kdosi po tajnu spřádá sítě a přeje si chyť se chyť. Už vím- chytit...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
déšť promáčel mi celý dům a rozpustil básně… oproti jiným zážitkům - opravdu moc krásn...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
Proměny prorůstání   Pravidelné proměny poločasů rozpadu probíhají tisíciletí....
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Vím, že bych neměla tu sklenku na noc pít neb stala se mou večeří a já v ní hledám kli...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Bába z balkónu mě odhání, že vedle Strkám klíče, do hajzlu, proč se ohnul Tak druhej, hotovo, v...
Kouk or Weed? Co překročení řeky času změní na kultuře zestárlý most, který podpír...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
Krtek Vynálezci by se měli zamyslet. Jak takový drobný tvor s malými pacičkami dokáž...
uprostřed pokoje před skomírajícím světlem posledních svící, ,,to prej, aby byla trapná r...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem   Vlno moře, která vlévá...
Ráno ve vlaku, každý přemýšlí. I ve snu. Krajina ubíhá netečně, A člověk zamyšlen, pono...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
0