Poezie

Sobec

Autor: Bára Adéla

Jsem sobec!

Vidíš ty nafouklé tváře?

Než se rozdělit, sama vše sním.

Vidíš ten nepřítomný pohled?

Než se rozdělit, sama sním.

Vidíš ty ztrhané ruce?

Než se rozdělit, sama vše splním.

Vidíš ta sehnutá záda?

Než se rozdělit, sama vše vyřeším.

 

Jsem sobec! Jsem lakomá!

Však kdo má víc než já,

když nic si vzít nenechám?

A beru plnými hrstmi.

 

Světe, podívej se!

Jsem sobec, a vzít si to nenechám!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Bára Adéla

Jsem začínající pisálek, baví mě čtení i psaní různých žánrů. Budu ráda za veškerou kritiku, která by mě mohla posunout dál v mé tvorbě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Muzika mě nakopává. Není to kickboxer, ale silná káva. Dražší než polovička drahá, p...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Nic není to chvění zavibruje na struně hezky jemně ve stejné tónině. Krásné poro...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Křehké vztahy jsou někdy mezi námi - ledové mosty   od srdce k srdci. Lehké po...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Svině Svině hnusná, hnusná, hnusná, každý na lep skočí ji, nedej Bože, aby někdo odepřel o...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
zas mi posílaj dopisy doporučeně od soudu z okresu prý abych platil: tři tisíce na děcka býv...
Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
Dlouho jsem tě neviděl. Odcizení je pro mě osvobozením. Žádná moudra jsem od tebe nikdy nes...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Kopeček Znám jedno místo na světě oblý kulatý kopeček na něm malá stráň velký tak asi ja...
Obklopenej v kleci třemi zdmi a jednou mříží, nemůžeš utéct pryč, můžeš jen dovnitř. ...
0