Poezie

byl lásky čas
Četba díla zabere cca 5 min.

Toto dílo je (7/8) součást sbírky: 
čas od času - prvotiny
  

prvotina z léta 2016

na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy

 

 

byl pozdní večer – první máj –

večerní máj – byl lásky čas.

vagónů řev ťal lásky hlas

kde kolejí zaskřípěl háj.

samota zněla v hluchých zdech

železný trám chladem se chvěl

svou bídu hukot mašin zněl

o kolej třískal zrezlý plech.

město umdlé v kouřích shnilých

zvučelo řevem vozů kol

smog jej objímal kol okol

a okna bledá duší cizích

kryla se za stínové masky

dále samotě pusté lásky.

 

i prázdné záře jasu skvící

co z chladu monitorů vzešly

až se – záští k duši snící

uhranuvše životy bdící –

v ztuhlých mrtvých očích sešly.

za města mraky luny zář –

tak bledě temná. temně bledá

jak dušné ovzduší se zvedá –

ulice svit jí kryje tvář.

na stokách vod špíny zchladla

a smrtí její láska zchřadla.

dál tříštil temný ulic stín

jak k sobě šly vždy blíž a blíž

jak v obětí by byly již

jak vražený do země klín

co spolu se Zemí matkou zhynou.

s nimi budovy se mračny klenou –

tam mračna moru. mračen mor

se roní. prašna za prašnou

stěnou se kryjí. vřel dusnou –

v bídě byv – bídou každý tvor.

 

za útrpného večera

pod lampou pustá duše sedí

s mostu nad nádražím šera

daleko přes koleje hledí.

tu se mu šedo do plic vine

dále umdleně zahnívá.

vždy tmavěji se odívá

až v dálce v černém kouři zhyne.

melancholicky lacině

zkalený zrak svůj upírá.

melancholicky lacině

samotu svou tu nazírá.

padlý anděl smutkem zvadlý

co v pustině strom opadlý

tuší v duši cosi zlého.

léta jež mu všechno vzala

ta v ústa. zrak. čelo jeho

vrásčitý žal a smutek drala.

 

ač dovršil dnes dvaceti let.

městský hluk mu zohýbal hřbet.

lampa nad hlavou mu hasne

i naděje jež nejasně

v beznaděj a žal se prolíná.

„kde život? – již se nevrátí! –

osud člověka uchvátí!“

v srdci bije bolest jediná

myslí duje hořký vid

vid minulých led stonání

zřící tužeb nedoznání.

v tužbách zhlíží bytí klid

jenž v nesamotě duše plyne.

samota slzami tvář protkne

co zhasnutím se lampa zhyne

– slza pádem o kolej cinkne

 

vid mihl se mu v mysli kraji.

hluboko v duši zaduté

plamínek mu plaje v naději.

zření má v nitro napnuté. –

tok slz násilně utíná.

rukou si čelo zastírá

jak v budoucno je nazíraje

kde po naději své se honí

co štěstí zítřka štěstím voní

co láska v příští lásce zraje.

 

jak jiskřička bledá naděje

nad kouři města vykvétá

– maličká hvězda vysvítá

nad temné černo. srdce bije –

kde v budoucno se mysl tíží –

jak k tužbě se světlo blíží

lehce se blíží. malá chvíle

a již co ohně zářný květ

ne již drobounký naděje vzlet

spanilý žár větrem se houpá.

žárem hvězdy naděje stoupá.

znamení štěstí v zítřku tvoří.

život nadešlí jenž se choulí

v těch krásných hvězdných jasu mořích.

v radosti zdá se být splynulý.

„nač smutku dnes! vždyť bude lépe!

světa krása! v té hvězdě svítí

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 6         Část 8 >>

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Dlouho jsem tě neviděl. Odcizení je pro mě osvobozením. Žádná moudra jsem od tebe nikdy nes...
Jak se znovu zamilovatDo té ženy překrásnéA zase se k ní přijít schovatDokud svět nám nezhasneZ...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
V krajině kde nic nebolí kde se láska rozprostírá kde vše živé spokojeně dýchá tam se utí...
Tam v zorách, je odpověď na všechno. I proč jsem se do tebe zamiloval, princezno. Když severní v...
Motýlí
Vlahé letní ráno vládne ticho, mír a klid naruší jen lehké třepotání to motýl zavrtěl se ...
Ač sami, přece jsme společněNa míle si vzdáleniAle dálka nás nedělíPo dlouhé době... konečn...
Té nejlepší ženě co jsem poznalZ mého smutku a rozpolceníJen jí jsem se z toho vyznalZa svitu mě...
Zoufale bloudím v Satyrově mlze, Jež mate smysly a zastírá mysl. Těžko lze odolávat spaluj...
Aralova smrt   Vytáčím číslo s velkou slzou v oku. Prsty se třesou, ruka nechce stát. Jak...
Celý obsah vsypte do tekoucí vody. Vychutnejte si koupel 10-20 minut při teplotě vody 36-38 stupň...
Pojď mi stát modelemPro moje básněNejdřív to spolu proberemTo je snad jasnéModelem v temnotěKter...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
Život je krásný, ale i boj. Bohužel na to nemáme zbroj. Nic se neděje, nic se nemění, asi tak ...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Horko a popraskané ruce, V ústech sucho a bolavé plece. Uz to trvá několik dní. Tento okamžik nem...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
Když ránem sám si stezkou do hor razíš cestu, bys slunci z marné noční touhy vydal počet, to vz...
Les
Jarní sonet   Vplétám ti do vlasů bílé kvítky šeříku na louce plné smetánek a r...
Lehl bych si vedle tebeA zlehka hladil po tváříchAž spánek si tě vezmeListoval bych ve snáříchZ ...
v propasti lásky prvotina z jara 2016   je to touha po štěstí smutného člověka jenž ví ...
Mountains peak through a sea of fluffy clouds.
Nevypovedané slová, ktoré nás tak bolia. Nedokončené vety, ktoré nás na srdci ťažia.  ...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
Večer po nebi poletíJedna duše poetíTak nespouštějte oči z nebeMožná hledá právě tebeZa oknem...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
0