Poezie

Stigma a datel

Autor: KarlosD

Vzpomínám, byl jsem už dávno označen.

Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan.

Občas mě dožene a zfackuje mě jak ten,

Co rány by měl hojit Nejvyšší Skladatel.

 

Některý lidi mě cení jako pakatel.

Vím, že nikdy nebudu bohatý podnikatel.

Mé stigma mě provází. Do hlavy se dostal datel,

co klove – klov, klov – podivný to přítel.

 

Jsou to spíš nečiny, co přivádí mi svízel.

Vyvstávají vzpomínky, co nejsou příjemný.

Přesně v těhle (těchto) chvílích má radost datel,

co klove – klov, klov – jak zlý přítomný.

 

Otloukánek byl jsem od dětství,

ale už jsem se naučil zatínat pěsti.

Učím se skrz datla větší obezřetnosti,

aby nepropuklo znovu mé stigma šílenosti.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

KarlosD

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
Navštívil mě motýl, usedl na mou hruď, stáhl svá křídla potemnělá, šeptal mi: „Jen...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
Život mi prestrel biedny stôl. Stvrdnutý chlieb,horkú soľ, skysnuté víno ponukol. Za dobr...
Lásko moje, jsem a budu jenom tvoje. Slova tvá tak sladce zní, jsou milá, laskavá a pro mě nevš...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
Tak jako nepolíbené rty baží po bažině lepkavých slov a terapii Tak jako prázdné...
na balkóně slýchám štamgasty z nonstopu kouřím ale cíga mi padaj z prstů ztrácí se mi pevný s...
Jako koule v kulečníku, tak se často potácím, ať když do mě někdo vrazí, se hnedka neskácí...
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Šedá, že se soumrakem téměř splyne. Snad ukázat chce mi srávný směr. Létá tam, kde krajinou...
Není mi dobře, když kolébá se vor. Není mi dobře, když mám na duši bol. Bolí a píchá m...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Vítr je nezbeda hravý a laškovný skáče a dovádí odmávne vzpomínku nadzvedne sukýnku pře...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
Nedošínský háj    Nedošínský háji,  vlhký lužní lese s koberci vzácných bylin ptač...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
0