Poezie

Déšť
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Matys

Našeptává slůvka tklivá,

o tom jak je těžké býti,

o tom jak je krása pomíjivá,

když nás chytí –

do stříbrných provazů.

Taktem svým k tanci vyzívá,

když do tiché noci,

píseň smutnou zazpívá.

O lidech, jež plamen citů spálil.

O lidech, jejichž sen se na míle vzdálil.

Je to velký přítel –

a chladnokrevný kat.

Tak proč se musíš ptát:

Proč lidé pláčí, když prší?

Proč jsou smutní, když nebe zalije inkoust černý?

Slyšíš? Přichází přítel věrný.

Přichází první kapky – nočního deště…

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Matys

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Častý lety ze dveří maj světlý stránky Vyhřejvám se v popředí jen za stylový známky Plný sc...
Jsem sobec! Vidíš ty nafouklé tváře? Než se rozdělit, sama vše sním. Vidíš ten nepř...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
Řval hip-hop z plných plic a na klavír hrál džez muž sešlý špínou světa jako starý pes, nic...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
A curved road with a tree on the side of it
Strach, ktorý ma poháňa ďalej. Strach, v ktorom žijem deň čo deň. Strach, ktorý mi dáva nád...
Když smutek vstoupí do dušeA prostě je všudeSrdce skoro netlučeCo dál, dál jen bude?V očích jis...
Žádná dlouhá souvětí, až k Tobě přání doletí, potěší snad i pár krátkých řádek. M...
Potkali se dva a je tomu již řada let. Potkali se náhle, zničili jeden celý svět. &...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
V domácím ateliéru malé útočiště mám. Emotivní, rub a líc, věřím a dýchám. Osobitý sty...
Vytáhl jsem z půdyStarý batoh "tele"Hned opustil jsem městoA táhl do prdelePryč z městaK...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Začínám se občas bátŽe brzy stáří mě bude rvát na kusyA nebude se vůbec ptátCo u toho zakus...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Ztracen v tomhle městěZtracen ve vesmíruNa své osudové cestěCestě k všehomíruZtratil jsem se lid...
Silhouette of Person Holding Sparkler Digital Wallpaepr
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Stékají kapky krve na chladnou zem... Poslední chvíle na světě,já nevím,kdo jsem... Vím jenom k...
Ukryta v řečišti zjitřených citů v touze r o z e p n o u t   s e   zdolat všechny hori...
a grassy field with trees and mountains in the background
Západ a jih, jiný směr bezmoc všech tich. Proč navlékat znova na provázek korále? V Sudetech ...
(Věnováno českému hudebnímu projektu Trist.) Tento svět, tak šedý a temný, rozťal moji duši...
Sápe se na ní, ona se brání, dává jí facku jak by byla kus klacku, kus hadru, do prdele! Facka z...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Zavěšená v dlaně borovice v rozpínavosti citových vzruchů v souznění s moudrostí letokruhů....
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Trochu vína červenéhoTo ti jistě prospějeVždyť život i pro nevinnéhoObčas je jak galejeKaždý ...
0