(Věnováno českému hudebnímu projektu Trist.)
Tento svět, tak šedý a temný,
rozťal moji duši vedví.
Ve světě, který mi souzen není,
často se oddávám snění.
Život se zdá být jen iluzí,
nic dobrého v sobě nenosí.
Však naděje stoupá každým večerem,
když spánek kráčí mým pokojem.
Snové dálky se přede mnou rozpínají,
tak úžasné, krásou oplývají.
Já cítím se konečně šťasten,
sluneční svit v životě pustém.
V krajinách plných krás,
já štěstím přicházím o hlas.
Snové květy na dlaň dopadají,
naplňují mne sladkou melancholií.
Já však vím, že s probuzením zmizíte,
o euforii mě připravíte.
Však stále budu čekat na znamení,
mých andělů, sladké vábení.
Jednou vyslyším ty hlasy,
snových dálek, euforie, krásy.
Hlasité předčítání
