Poezie

Stará dáma

rozhledna
Autor: Motýlek
Toto dílo je (23/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Stará dáma

Stará dáma, rozhledna

na Děčínském Sněžníku

shlíží z úctyhodné výšky

stolové hory

do členitého kraje.

 

Ošlehaná větry,

bičovaná dešti

sžíhána palčivými paprsky,

halena do mlžných závojů

do starobylé krásy zraje.

 

Zraje a přemýšlí.

Ach lidé – mravenci,

za čím se pachtíte?

Potřebujete jíst, být v teple,

vychovat děti, uživit rodinu.

 

Ostatnímu hemžení nerozumím

proč světlí mravenci s pochodněmi

za řinčení bubínků vyhnali černé mravence,

jiní mravenci vyhnali ty s pochodněmi,

a asi podle Ferdy si uvázali šátky.

 

Už je to pár roků zpátky,

zmizely remízky, lány se scelily,

zvěř byla vyhnána z kotliny.

Proč ale trávíte přírodu?

Proč mizí drobní živočichové,

květiny, hmyz a ptáci?

 

O tom přemýšlím

stále se mi to vrací.

Pleníte lesy, drancujete hlubiny,

hyzdíte krajinu ošklivými krabicemi –

ať hodí kamenem kdo je bez viny.

 

Nesoudím, nezasahuju.

Jsem z pískovce, kamenná,

raději se dívám na nebe

vidím až na obzor

jen potichu říkám:

„Mravenci POZOR!“

 

Všechno už na tom světě bylo

více civilizací zaniklo

když se přežilo.

Jedovatý postřik se šíří po světě.

Já nic neříkám, ale na má slova dojde:

 

„Tak bacha – než najde Tě!“

 

                                                                              V Litomyšli dne 1. listopadu 2020   Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 22         Část 24 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
Co myslíš, touží? Světem si krouží, a vánek podzimu schová je ve stínu. Co myslíš, žijí? V...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
Stojíme ve frontě regimentů módy a nenápadně sledujeme okolní dění Jsme pod dohledem Hlídací...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Šlépěje času   Šlépěje času odtávají pamětí generací. Krví zaplacené slzami získan...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
Všechny ty hrůzy, šikanu, pohlavky, urážky, na mých schovaných věcech stopy od podrážky. Po...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
0