Poezie

Stará dáma

rozhledna
Autor: Motýlek
Toto dílo je (23/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Stará dáma

Stará dáma, rozhledna

na Děčínském Sněžníku

shlíží z úctyhodné výšky

stolové hory

do členitého kraje.

 

Ošlehaná větry,

bičovaná dešti

sžíhána palčivými paprsky,

halena do mlžných závojů

do starobylé krásy zraje.

 

Zraje a přemýšlí.

Ach lidé – mravenci,

za čím se pachtíte?

Potřebujete jíst, být v teple,

vychovat děti, uživit rodinu.

 

Ostatnímu hemžení nerozumím

proč světlí mravenci s pochodněmi

za řinčení bubínků vyhnali černé mravence,

jiní mravenci vyhnali ty s pochodněmi,

a asi podle Ferdy si uvázali šátky.

 

Už je to pár roků zpátky,

zmizely remízky, lány se scelily,

zvěř byla vyhnána z kotliny.

Proč ale trávíte přírodu?

Proč mizí drobní živočichové,

květiny, hmyz a ptáci?

 

O tom přemýšlím

stále se mi to vrací.

Pleníte lesy, drancujete hlubiny,

hyzdíte krajinu ošklivými krabicemi –

ať hodí kamenem kdo je bez viny.

 

Nesoudím, nezasahuju.

Jsem z pískovce, kamenná,

raději se dívám na nebe

vidím až na obzor

jen potichu říkám:

„Mravenci POZOR!“

 

Všechno už na tom světě bylo

více civilizací zaniklo

když se přežilo.

Jedovatý postřik se šíří po světě.

Já nic neříkám, ale na má slova dojde:

 

„Tak bacha – než najde Tě!“

 

                                                                              V Litomyšli dne 1. listopadu 2020   Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 22         Část 24 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
Do války žene vojíny skří-pějici zvuk Trumpety Fanfáry pro: v minulosti padlé I pro: v budo...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Život je krásný, ale i boj. Bohužel na to nemáme zbroj. Nic se neděje, nic se nemění, asi tak ...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Na linkách metra c-a c-a válečná čača vládne vesmírnému taktu ~Um čača um čača~ Ve stavu, kd...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
Postrádáme soudnost, nalézáme vlastní zhroucení v naplnění a naplnění ve zhroucení Jsme ztr...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Stojíme ve frontě regimentů módy a nenápadně sledujeme okolní dění Jsme pod dohledem Hlídací...
0