Stará dáma
Stará dáma, rozhledna
na Děčínském Sněžníku
shlíží z úctyhodné výšky
stolové hory
do členitého kraje.
Ošlehaná větry,
bičovaná dešti
sžíhána palčivými paprsky,
halena do mlžných závojů
do starobylé krásy zraje.
Zraje a přemýšlí.
Ach lidé – mravenci,
za čím se pachtíte?
Potřebujete jíst, být v teple,
vychovat děti, uživit rodinu.
Ostatnímu hemžení nerozumím
proč světlí mravenci s pochodněmi
za řinčení bubínků vyhnali černé mravence,
jiní mravenci vyhnali ty s pochodněmi,
a asi podle Ferdy si uvázali šátky.
Už je to pár roků zpátky,
zmizely remízky, lány se scelily,
zvěř byla vyhnána z kotliny.
Proč ale trávíte přírodu?
Proč mizí drobní živočichové,
květiny, hmyz a ptáci?
O tom přemýšlím
stále se mi to vrací.
Pleníte lesy, drancujete hlubiny,
hyzdíte krajinu ošklivými krabicemi –
ať hodí kamenem kdo je bez viny.
Nesoudím, nezasahuju.
Jsem z pískovce, kamenná,
raději se dívám na nebe
vidím až na obzor
jen potichu říkám:
„Mravenci POZOR!“
Všechno už na tom světě bylo
více civilizací zaniklo
když se přežilo.
Jedovatý postřik se šíří po světě.
Já nic neříkám, ale na má slova dojde:
“Tak bacha – než najde Tě!”
V Litomyšli dne 1. listopadu 2020 Irena Švecová
Hlasité předčítání