Poezie

Struny podzimu

Autor: Motýlek
Toto dílo je (7/40) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Struny podzimu

 

Zas znějí tóny něžné melodie

to podzim zvolna přichází

u srdce jímá lehká nostalgie

barevné listy vítr rozhází.

 

Jeřabiny už dříve

krví se mírně zarděly –

čím sytější je jejich odstín

k melancholii mě přiměly.

 

Tak jásej ještě chvíli krátkou

hravý, barevný podzime

 hřej, záři barvou zlatou –

paprsky teplé štědře posílej.

 

☆ Nehodnoceno ☆



Předchozí / následující díl:<< 6. Studánka útěchy    ●    8. Strach má veké oči >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
Toomb(@toomb)
2 let

To spojení obrazu a textu, u Vašich příspěvků, je kouzelné.

Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Číst nahlas
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení
0