Zátiší
Dívám se na obrázek
Zátiší s kdoulemi.
Ty mně neznámé plody
pevné a tvrdé jako pěst
přivezla kamarádka Jitka
je to dva roky zpět
jen tak z cest.
Viděla jsem je prvně v životě
zaujal mě proměnlivý tvar,
žlutozelená barva,
na povrchu šedavý mat,
hrbolaté dolíčky – zajímavé –
věděla jsem,
že ty musím hned namalovat.
Vybaví se mi příjemná vůně
prádelníku mé babičky,
která ten podzim
prosákla naše obydlí.
Je podivný covidový rok 2020
neviděla jsem od prázdnin vnoučata
ani Jitku, co v Brně bydlí.
Nežehrám na nic,
zatím jsou všichni milí zdrávi
jen líto mi je
těch setkání, přílivů energie
potěšení s drahými
přála bych si jen,
ať ten čas je brzy za námi
jako zlý sen.
Hlasité předčítání