Vítr

Vítr je nezbeda

hravý a laškovný

skáče a dovádí

odmávne vzpomínku

nadzvedne sukýnku

překvapené Merylin.

 

Za sebou nechává

hluk rušné ulice

troubení  taxíků

obrázky na triku

vůni parfémů

stigmata vin.

 

V mžiku se přemístí

ve vírech unáší

prach, písek, semena,

mýdlové bubliny

pírka i písně

s motýlí lehkostí

zbavuje tísně.

 

 

Ode rtů odtrhá

i slova mumlavá

pána co tváří se přísně.

Kdysi mu ukradl

nafukovací  balónek

a taky draka.

Pán je dnes zlomený

vyhasle sleduje

kroužení dravého ptáka.

 

Bez křídel mávnutí

chtěl by také

využít stoupavý proud

klouzavým letem po nebi plout

plamenem hořáku

vhánět do balónu plyn

je mu osmdesátpět

a v nebi sladká Merylin.

 

Ach větře,  poutníku,

přenes mě přes hory, pahorky

roztanči modlitební praporky

mantry, afirmace,

za zvuku překrásných tónů

houpej mne na srdcích zvonů,

roztoč i větrné mlýny

rozvesel  pouliční malíře, mimy.

 

Odnes mě na nitkách

babího léta pavučin

dopřej mi vůni těžkých doutníků

i lahodných vín

s vánkem laskavým

co chladí rozpálená bříška dívek na pláži

i touhy chlapců když se odváží.

 

Se slanou vůní moře

napínej plachty

odplavuj hoře

máš nejblíž k andělům

čechráš jim unavená křídla

vůní květů lačných kolibříků

vzdávám Ti za to slova díků.

 

Na kolotoči světa je tolik krás

a já chci zas a zas

na křídlech pegasů

odnášet ode Zdi nářků slova vět

se srdcem Ikara

moudrostí života semeny dobra

s lehkostí vážek

osévat  svět.