Co si jenom počít mám
To se nikde zjistit nedá
Ať se na to kde chci ptám
Šance uspět zdá se bledá
Lidí velké většiny
Nemá vůbec cenu ptát se
Mají přístup nečinný
Nezájem je jejich vládce
Že by mohl zhroutit se
Celý svět to ignorují
Že by mohlo hodit se
Zkusit oné zkáze ujít
O tom neví vůbec nic
A nechtějí vědět ani
Že ke zkáze kráčí vstříc
To jim hloupost chápat brání
Jenže ani u lidí
Kteří o tom pojem mají
Rozdíl se moc nevidí
Odpověď též nelze najít
I když jsou si vědomi
Toho že je třeba jednat
Jejich schopnost něco mi
Poradit je stejně bědná
Většina z nich burcuje
Jen ke změnám politickým
Jenom ty všem vnucuje
Jako rámec autentický
Mě to ale nebaví
Politika neláká mne
A navíc mám obavy
Že dává jen sliby klamné
Většina z nich uznává
Že se s růstem musí přestat
Moudrý názor zastává
Že to není správná cesta
Já se ale domnívám
Že ten program nedopadne
Protože mu ohnivá
Opozice všude vládne
Většina z nich snahu má
S městskou radou míti styky
Společnou tu touhu má
Lokální tím změnit zvyky
Já však jasný pocit mám
Že to není dostatečné
A dál brát to odmítám
Za řešení závěrečné
Většina z nich jiného
Nic moc vlastně nenabízí
Něco více přímého
Zdá se jim být jaksi cizí
Já mám ale představu
Že lze jednat účinněji
Že už jsme teď ve stavu
Kdy na poplach zvony znějí
Většina z nich budoucnost
Vidí dále pozitivní
Znalost mají bídnou dost
Závažnosti objektivní
Já jsem ale přesvědčen
Že svět spěje do záhuby
Že nebude vyléčen
Nýbrž bude lidmi ubit
Proto jsem tak bezradný
Proto nevím co mám dělat
Proto má cíl nesnadný
Moje mysl potemnělá
Nikdo asi není s to
Poradit mi nějak vhodně
Proto asi najisto
Tápání mě čeká hodně
Možná je to ale tak
Že vlastně nic dělat nelze
Že vše musí ztroskotat
Je možná ta správná teze
Já tomu však nevěřím
Nebo spíše věřit nechci
I když o tom utržím
Možná brzy tvrdou lekci
Čas nám asi dochází
A je nutno jednat chvatně
I když na má dotazy
Odpovídá se tak špatně
Je třeba mít trochu spěch
Přestat váhat neustále
I když šance na úspěch
Celkově se zdají malé
Myslím si že nutné je
Vrátit se zpět v čase asi
I když velmi smutné je
Že s tím nikdo nesouhlasí
Myslím si že musíme
O pokroku zrušit mýty
I když si tím zrušíme
Celý obraz modernity
Myslím si že musíme
Žít zas jako v časech dávných
Byť se toho děsíme
Zbavit se svých výsad slavných
Myslím si že techniky
Bude nutné též se zbavit
I když vlnu paniky
Bude napřed nutné strávit
Myslím si že vrátí se
Zase práce manuální
I když přitom ztratí se
Náš drahý svět virtuální
Myslím si že bude to
Chtít se vrátit ke tradicím
I když těžko půjde to
Vědění to vzbudit spící
Myslím si že nezbývá
Než bez ropy žíti zase
I když velmi děsivá
Myšlenka ta býti zdá se
Návrat v čase tedy je
Pro mě snad ten správný přístup
Který možná přebije
Temné vize nihilistů
Zdá se mi že nemáme
Na nic víc čas ani vůli
Spíš se ubít necháme
Než bychom se z místa hnuli
Přesto ale některé
Komunity už se rodí
Které snahy veškeré
Proti tomu zmaru plodí
Které jaty závratí
Z toho jaké přijdou zmatky
Hodlají se navrátit
Ke kořenům radši zpátky
Které mají ve zvyku
Kultivovat vlastní plody
Se zemí být ve styku
A nepáchat na ní škody
A které svá obydlí
Také samy stavějí si
A dokonce platidly
Svými platí raději si
Které zkrátka snaží se
O to stát se soběstačné
Krásný onen zažít sen
O éře míň poživačné
K těm bych chtěl se připojit
Od nich něco naučit se
V temných obav příboji
Jejich vizi propůjčit se
I když není výsledek
Předem nikdy zaručený
Není žádný příspěvek
Předem k pádu předurčený
O něco se pokusit
Zdá se býti vždycky lepší
Nežli předem udusit
Neděje vznět sebe bledší
Člověk musí vždycky se
Pokoušet se světem bít se
Znamená to lidsky se
Chovat z nouze dostat chtít se
A to i v tom případě
Kdy to nemá smysl valný
Kdy každý boj v zásadě
Zdá se býti předem marný
Hlasité předčítání