Opice si s člověkem
Na skleničku zašla sednout
Číši spolu chtěli zvednout
Na přátelství odvěké
Také chtěli povědět
Vzájemně si o novinkách
Při víně a při vzpomínkách
Na chvíli si posedět
Zároveň však diskuzi
Chtěli spolu vésti vyšší
Na to v čem se vlastně liší
Chtěli najít konkluzi
„Co to vlastně zvířata
Od člověka odlišuje
A proč se tak povyšuje
Lidská mysl proklatá?“
To pravila opice
Jako úvod k rozhovoru
Zastat se těch nižších tvorů
Chtěla totiž velice
„Hned několi rozdílů
Moje milá napadá mě
Ve kterých snad lidé klamně
Vidí svoji přesilu
Zaprvé se lidem zdá
Že mají řeč vyspělejší
Což chytrosti je prý vnější
Znak jehož se nelze vzdát“
„To je hloupost příteli“
Opice mu na to řekla
„To si chce jen lidí změklá
Mysl slávu přídělit
Zvířata se také snad
Spolu snadno dorozumí
Vlastní řečí mluvit umí
To je na nich dobře znát
A ta mluva odráží
Zjevně jistou ducha hbitost
Již má mít jen lidská bytost
U zvířat však překáží“
„Já s tím plně souhlasím“
Řekl člověk odhodlaně
„Jsem plně na tvojí straně
Sdílím tvoje zápasy
To co říkáš o duchu
Prozrazuje vžité schéma
O kterém však lidstvo nemá
Zřejmě žádnou potuchu
Že zvířata nemají
Duší kdežto lidé ano
Není přece nijak dáno
Vědeckými údaji
Proto ono tvrzení
Není asi příliš platné
Jen odráží lidí špatné
Sklony k bludů plození
Za druhé by v kultu být
Mohl onen rozdíl slavný
To je snad ten nápad správný
Jejž je třeba prohloubit
Rituály obřadní
A v posmrtný život víra
To lidskosti je prý míra
Jež se zdá být zásadní“
„To je taky pitomost“
Opice hned řekla rázně
„O tom že to zní dost prázdně
Máme dobrou vědomost
Zvířata též o smrt se
Zajímají velmi silně
To jen lidé tvrdí mylně
Že nic neví o smrtce
Rozhodně se starají
O své mrtvé velmi dobře
Dělají jim hezký pohřeb
A pak žalem strádají
Dokonce jsou příklady
Náboženské u nich víry
Když staví do stromů škvíry
Oltářu svých základy“
„Ano tomu rozumím
Zřejmě s námi víru sdílí
Jinak jejich zbožnou píli
Vysvětlit si neumím“
Řekl člověk se zájmem
A zároveň s přesvědčením
Že moc pravdy také není
V tom rozdílu údajném
„Zatřetí snad umění
Je to v čem se lidé liší
Nebo aspoň to co vyšší
Živí jejich mínění
Myslí že jsou jediní
Tvorové jež umí tvořit
Jež se umí kráse dvořit
Mít z umění svatyni“
„To si také nemyslím“
Opice hned na to děla
A na tváři přitom měla
Úsměv trochu nakyslý
„Zvířata též schopna jsou
Umělecká tvořit díla
Jejich hravá tvůrčí síla
Je též světu okrasou
I když je to k nevíře
Zvířata též mají schopnost
Technickou i tvůrčí plodnost
Skutečného malíře
Koně psi i opice
Obrazy už vytvořili
Jež svou krásou udeřili
Lidských očí tisíce“
„Zajímavá nesmírně
Jsou má milá tvoje slova
A ten jev by popisovat
Chtělo to víc obšírně
Plyne z toho určitě
Že není jen znakem lidským
Umění byť lidé vždycky
Tvrdí opak zarytě“
Řekl člověk opici
A po chvíli k tomu dodal
Že ho občas v srdci bodá
Jací jsou to pokrytci
Chvíli ještě láteřil
Nad vadami lidských tvorů
A pak se na rozhovoru
Téma opět zaměřil
„Začtvrté by technika
Rozdílem tím mohla býti
Jež lidskému vládne žití
A zvířatům uniká
Díky svojí technice
Mají lidé spoustu síly
Díky níž všem nastolili
Svoje vůdčí pozice“
„Ten první bod mylný je
Ten druhý však správný zdá se
Technika je to říct dá se
Lidská vůdčí linie
To však není důkazem
Že je pouze lidem dána
Že zvířata k jejím branám
Mají přístup zahrazen
Zvířata jsou v technice
Jako člověk stejně zdatná
To je pravda stejně platná
Pro ptáky či opice
Používat nástroje
A nad tvorbou věcí bádat
Zvířata jsou schopna zvládat
Ony věci oboje“
Domluvila opice
A ze sklenky napila se
Na však příliš neboť zase
Nechtěla hned opít se
„Ano velmi pravdivá
Zdají se být tvoje slova
A plyne z nich že je znova
Ta domněnka klátivá
Technika to není to
Co je jenom lidem vlastní
A že o ní lidé básní
Jenom těžko změní to“
Takhle člověk ukázal
Jak se lidé opět mýlí
A po krátké jenom chvíli
Na další bod navázal
„Zapáté by v kvantitě
Mohl onen rozdíl býti
Svůj základ by mohl míti
V množství a ne v kvalitě
Mohl by být k užitku
Předpoklad že lidé milí
Se zvířaty všechno sdílí
Jen ve větším měřítku
Že své rysy společné
Dotáhli jen k vyšším metám
Čímž dosáhli v řádu světa
Své pozice výtečné“
„Ano to je možné dost
Že je hlavní rozdíl v množství
A též v tom že stát se božstvím
Je u lidí posedlost“
Odvětila opice
Na níž byla cítit tréma
Neboť jí to nové téma
Zajímalo velice
„Jde-li o ten první bod
Háček je v tom že říct nelze
Kde je přesně ona meze
Kde je přesně onen schod
Nelze určit hranici
Nad níž vládne lidské plémě
A pod kterou vládnou temně
Zvířat pudy řádící
Stává se že zvířata
Jsou chytřejší nežli lidé
V čemž zvířecí dá se vidět
Zasloužená odplata
I když lidé zdají se
Mít schopnosti trochu vyšší
Ve zvířecí občas říši
Výjimky mohou najít se
Zato onen druhý bod
Zdá se velmi zajímavý
A skrývá snad onen pravý
Rozdíl v němž je zkázy zrod
Ten rozdíl v tom spočívá
Že lidé vždy chtějí více
Že nemůže zastavit se
Jejich touha palčivá
Že se zdají postrádat
Rozumnou všech věcí míru
Na Zemi i ve vesmíru
Že chtějí vše ovládat
Že jsou přijmout neschopni
Jakákoli omezení
A že svoje obluzení
Nejsou zrušit ochotni
Že všechno co dělají
Dělají vždy excesivně
A že příliš agresivně
Přemýšlí a jednají
Že skrz svoje útoky
Všechen zemský život hubí
A dokonce se tím chlubí
Jak jim to jde od ruky
Že záměry obludné
Mají se svou Zemí chudou
I když ví že jednou budou
Také pro ně osudné
Zvířata by nikdy se
Takhle hloupě nechovala
Spíše by se strachovala
Co z té setby sklidí se
Chtít celý svět ovládnout
Byť to má vést k vlastní zkáze
V tom by byla schopna snáze
Vidět cestu proradnou
To je tedy onen běs
Jímž se člověk vyznačuje
Jímž celý svět omračuje
A spouští svůj hrůzy ples“
„Ano asi pravdu máš“
Řekl na to člověk smutně
„Nešťastně to skončí nutně
Když se nad tím zadumáš
Člověk ve své zpupnosti
Zdá se býti jedinečný
Což je důkaz dostatečný
Jeho pádu nutnosti
Zvířata se excesů
Lidských nikdy neúčastní
Spouštění je lidem vlastní
Destruktivních procesů
Člověk má ten trudný sklon
Otáčet se k Zemi zády
A popírat že z té zrady
Vzejde jeho vlastní skon
Jenže přežít zničení
Planety své není možné
To je jenom přání zbožné
Nebo ďábla učení
Proto člověk vydal se
Na cestu z níž není návrat
Že by měl však z toho závrať
To zatím říct nedá se“
Hlasité předčítání