- Globální oteplení
Lidé se denně dopouští
Na planetě hrůzných činů
Pokroku vždy si berou štít
Nepřiznají si svou vinu
Už kvůli jejich činnosti
Celý svět se otepluje
Na Zemi už se s bídností
Éra pohrom projevuje
Představa že to vyůstí
V to že se ledy rozpustí
Má v sobě dost trpkou příchuť
Člověk je špatným žalobcem
Neboť je sám tím původcem
Na planetě sedmi hříchů
2. Vyhubení života
Na planetě sedmi hříchů
Jsou všude vidět projevy
Země kvůli lidským břichům
Od nářků nemá prodlevy
Lidé všechno vyhubili
Veškerý život potřeli
A na druhy které zbyly
Mají též zálusk protřelý
Z toho jak ji tvrdě moří
Oni lidští predátoři
Zemi už síly opouští
Ani to je nezastaví
V ničení jež je tak baví
Že budou bydlet na poušti
3. Znečištění všeho
Že budou bydlet na poušti
Lidi příliš nezajímá
Dál svoje jedy vypouští
Z nichž přírodu hrůza jímá
Dál svoje zhoubné odpady
Vlévají do vodních toků
Dál mají dobré nápady
Jak svět měnit v temnou stoku
Že se svět stává ošklivým
Pod jejich vlivem škodlivým
Probouzí v nich spíše pýchu
Že by se mohli umoudřit
Spíše než Zemi umořit
Připadá jim velmi k smíchu
4. Vyčerpání zdrojů
Připadá jim velmi k smíchu
Žy by být mohly konečné
Zdroje které bez ostychu
Těží dál v píli horečné
Lidé budou prostě ždímat
Zemi až zcela do sucha
Nebudou však přitom vnímat
Že je to hloupost bezduchá
Že nezačnou šetřit s ropou
Dokud všechnu nevykopou
To je dnes zcela zřetelné
Všechny zdroje Zemi ukrást
Nebudí v nich velkou soustrat
Jsou to však hříchy smrtelné
5. Zahlcení odpadky
Jsou to však hříchy smrtelné
Co si lidé počínají
Hlouposti jejich nezměrné
Dopady vždy větší mají
Odpadky jejich toxické
Už ve skládku všechno mění
Dokonce ani v kosmické
Prostoře už čisto není
Proto se jednou může stát
Že přijde lidi potrestat
Odpadků proud jdoucí shůry
Z vyhlídky oné vyvstává
Nepřílíš vábná představa
Působící noční můry
6. Nestoudné ničení
Působící noční můry
Takový je stav současný
Po právu už budí chmury
Před lidstvem ten sráz propastný
Lidé zničí všechno co jim
Postavit chce se do cesty
Příroda má to se bojím
Zbytečné k tomu protesty
Zda-li vůbec něco zbude
Z naší Země vždy víc chudé
To říci je dost svízelné
Neboť lidská rasa skvělá
Do ní dále ráda dělá
Zářezy vždy víc znatelné
7. Porušení rovnováhy
Zářezy vždy víc znatelné
Na Zemi se dále množí
Od lidí rány záměrné
Jednou Zemi zcela složí
Lidé se prostě rozhodli
Že ví nejlíp co se sluší
Že pro své vlastní pohodlí
Přírodní řád zcela zruší
Zákazy žádné neznají
Ohledy žádné nemají
Chovají se jako stvůry
Připadá jim to zábavné
Když velké jizvy ohavné
Dělají do zemské kůry
8. Drzá nenasytnost
Dělají do zemské kůry
Díry a přestat neráčí
I když mají všeho fůry
Lidem to nikdy nestačí
Vedle hříchů na přírodě
Které ji vždy víc naruší
Lidé hříchy ke své škodě
Páchají také na duši
Nenasytnost kupříkladu
Je hřích který drží vládu
Nad lidmi zcela přehnanou
Lidé ve své dychtivosti
Nebudou mít nikdy dosti
Zázraky ty se nestanou
9. Zhoubná technika
Zázraky ty se nestanou
To se spíše všechno zhroutí
Technikou svojí nezvanou
Lidé Zemi těžce rmoutí
Techniky zhoubné bujení
Šíří se jak rakovina
O jejích ctnostech bájení
Je dost velká volovina
To že její nádor jednou
Pohltí nás smrtí bědnou
Vzbuzuje úzkost nehranou
Zbytečné pak budou prosby
Odvrátit ty jejé hrozby
Živí už z mrtvých nevstanou
10. Posedlost penězi
Živí už z mrtvých nevstanou
A z nich hlavně všichni chudí
Lidem však slzy nekanou
Nesvírá je bolest v hrudi
Peníze totiž pro ně jsou
Nade všechno důležité
V srdci svém nic víc nenesou
Než hodnoty pěněžité
Jen věčný růst a produkci
I kdyby vedly k destrukci
To si jejich srdce přeje
Zdá se však že své výrobky
Odnesou si spíš do hrobky
Ke zkáze to všechno spěje
11. Bytostná hloupost
Ke zkáze to všechno spěje
To už je dobře patrné
Lidstvo se dál všemu směje
Chápání má však chatrné
Všeobecná debilita
Na lidskou mysl dopadla
Její masa zavalitá
Intelekt zcela ovládla
Jenom bludy v televizi
A ne tím že život mizí
Je lidská mysl zabraná
Lidé myslí příliš málo
Než aby je zajímalo
Zda ještě přijde záchrana
12. Rozměklá lenost
Zda ještě přijde záchrana
To otázka snadná není
Předem však bude zklamána
Víra že se lidé změní
Lidé se stali závislí
Na pohodlí v němž si žijí
Proto jim to už nemyslí
Proto jejich těla tyjí
Dá se na nich vidět lehce
Že se jim nic dělat nechce
Není to žádná pohana
Proto není vůbec jasné
Zda-li přijdou kroky spásné
Nebo je hra už prohraná
13. Nestydaté vlastnictví
Nebo je hra už prohraná?
Toť vyhlídka dosti tvrdá
Příroda lidmi odraná
Není na ně příliš hrdá
Lidé se dále chovají
K přírodě jak velcí páni
Stále víc si k ní troufají
Všechno se jim zdá být k mání
Ten jejich přístup vlastnický
Má v sobě nádech tragický
Jenž je hoden beznaděje
Zda se jim změnit podaří
Zda-li je rozum ozáří
To naprosto nejisté je
14. Bezútěšná próza
To naprosto nejisté je
Zda-li to lidé přežijí
V základech už svět se chvěje
V té jejich bídné režii
Lidé jenom v próze žijí
Užitek jenom hledají
Žádný prostor poezii
Na světě zřejmě nedají
Hřeší proti věcem krásným
Hřeší proti pojmům spásným
Hříšníci oni obrovští
Jsou to strůjci pádu svého
Neboť je to hrůzné čeho
Lidé se denně dopouští
15. Smrtelné hříchy
Lidé se denně dopouští
Na planetě sedmi hříchů
Že budou bydlet na poušti
Připadá jim velmi k smíchu
Jsou to však hříchy smrtelné
Působící noční můry
Zářezy vždy víc znatelné
Dělají do zemské kůry
Zázraky ty se nestanou
Živí už z mrtvých nevstanou
Ke zkáze to všechno spěje
Zda ještě přijde záchrana
Nebo je hra už prohraná
To naprosto nejisté je