Vyplul dřevěný koráb časně z rána
na vlnách se houpá jak hejno kačen
na rozvášněném moři čeká pokyn kapitána
nebe odvrátilo přívětivou tvář v průtrži mračen
Vlny jsou vysoké jak majestátné hory
vítr opřel se do plachtet silou zápasníka
posádka však pokračuje v plavbě, nečasu navzdory
cestou k přístavu náhle narazí na básníka
Bouře přehnala se nad korábem ze dřeva
stříbrné slunce vysouší palubu od louží
zlatý kompas na obloze jak ocas tetřeva
starému korábu ukázat směr zatouží
Na starém korábu se plavím do vlasti
jež byla rozbouřená jak hladina v příboji
ač unaven návštěvou do tropických oblastí
černoši v zarostlých pralesech tančí při boji
Pokačuje plavba na korábu vezoucí lahve špiritusu
jenž posádka důkladně do dna vypila
na palubě zatím leží vrstva ptačího trusu
na tmavém nebi zatím stříbrná luna svítila
Již dlouho jsem omámen plavbou napříč světem
chtěl bych zase spát ve své domovině
pouštět lodičky a být opět malým dítětem
však uvízli jsme na moři zhruba v polovině
Přespávám v malé kajutě sám v rozpacích
přemýšlím o kvetoucím sadu na českém venkově
mé myšlenky uchová luna ležící v oblacích
psát dopisy při svíčkách mohu jen tobě
Má něžná krásko vyhlížej u domovského přístavu
až připluje životní koráb jenž obeplul zeměkouli
abych mohl vidět lásku radši si přivstanu
už citím jak se u majáku do mě choulí
Hlasité předčítání