Dvě zoufalé duše na prahu rána

Obloha jasná,

prý svítá už asi.

Jen tak si sedím

a čechrám si vlasy.

Životem znavená

a zvadlá nocí.

Říkají o mě

„Ta smůlu jen nosí.“

Mlžný dým cigaret

sklenice halí.

Ve světle rána

zdáme se malí.

Tmaví a špinaví,

zmačkaní nocí.

Duchové smrti

co o život prosí.