MŮJ SVĚT SI NOSÍM UVNITŘ SEBE,
KDE VŠECHNA MÁ JÁ VLASTNĚ ŽIJÍ.
JE TU PEKLO, JE TU NEBE
DVEŘE OTVÍRÁM SI POEZIÍ.
V SOBĚ SVĚTY MNOHÉ MÁM,
RŮZNÉ JSEM SI VYTVOŘIL.
DO NICH SE ČASTO UTÍKÁM,
ABYCH NABRAL NOVÝCH SIL.
KDYŽ STŘÍDAJÍ SE NÁLADY,
TAM MÁM TY RŮZNÉ POKOJE.
JSOU TU MYŠLENKY I POKLADY,
SVĚT TICHÝ A BEZ BOJE.
NIKOMU NECHCI UBLIŽOVAT,
CHCI POMÁHAT A PORADIT.
VÍM, KAM SE MŮŽU VŽDYCKY SCHOVAT,
KAM S PROBLÉMY JÁ MŮŽU JÍT.
VĚC NENÍ JENOM JEDNODUCHÁ,
JAK MOHLA BY SE VYJEVIT.
JSOU TU TAKÉ MÍSTA HLUCHÁ,
CO POTŘEBUJÍ VYPLNIT.
ŽE I TRNY MAJÍ RŮŽE,
KDYŽ Z KVĚTINY BUDE KRÁSKA,
TA MÍSTA MŮŽE VYPLNIT,
JEN A POUZE VELKÁ LÁSKA.
Hlasité předčítání