Poezie

Klíč ke štěstí

Autor: Martina196

Klíč ke štěstí pyšní se svojí krásou,

třpytí se optimistickou barvou.

Ukazuje nám tu lepší cestu,

že vše nemusí být jen z ledu.

 

Klíč ke štěstí světové strany zná,

také osudová cesta lidí ho zajímá.

Ukáže nám jak každé ráno vstávat s úsměvem,

a jak si užívat každičký den.

 

Klíč ke štěstí v našem srdci dřímá,

naše mysl ho však chytře skrývá.

Máme to jen ve svých rukách,

tak dál nežijme v psychických mukách.

 

Klíč ke štěstí na nás čeká,

záleží jen na nás, jestli se nás dočká.

K tomu stačí jen sfouknout svíčku beznaděje,

která v nás dřímá bezvědomě.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Martina196

Mladá dívka s velkými sny a touhou stát se spisovatelkou.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sen o prvotním vesmírném tanci Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři ...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
Vnímáš           to ticho? Sluce          se kloní            ...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Čekání na sněženky   Když zima nechce skončit, je k nepřečkání, dlouho táhne se, s na...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
I   již stojí zde - na břehu říčním - daleko černých stěn přehradních vě...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
Kanibal Hladový kanibal davem se toulá pláštěm bílé, čisté krásy se kryl postřelen pistoln...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Jen tak se brouzdat ranní rosou ještě než dorazí zubatá s kosou. Jen tak se procházet tou l...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Kosí trylkování za oknem připomnělo   Včera jsi vdechla jaro   Obnažené k...
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
0