Poezie

#infinita

Autor: HashtagPoet

vstát

stát

roztáhnout závěsy

ležet

pozorovat nekonečnou němost stěn

ležet

pít

topit se

zalknout se

upadnout

ležet

obživnout

ležet, vstát

stát před zrcadlem, dokud nevzdá to a praskne

počítat zrnka písku ve studené kávě

užírat se, hodovat na vlastních nechtech

přitloukat se k posteli ve tvaru kříže

propichovat šťastné balónky plné nevinných barev

prorážet si bubínky nadpřirozenými zvuky jejich explozí

vstát

stát se jejich konečnou množinou

ležet

vstát

stát

zatáhnout závěsy

 

ležet

vstát

stát

 

(…doufat, že za okny chybí slunce)

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

HashtagPoet

většina z toho co píšu, je šhit
ale píšu abych
se nezbláznil...
odkládám si sem momentální pocity

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Víš, kde nachází se láska? Tam, kde oheň v krbu praská. Tam, kde není žádný troud, kde sr...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou, cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou. Pesimismus...
Vyhnilá ze středu svého bytí ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle jen v noci svlíkám ...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Probíhá někdy skrytě. kdosi po tajnu spřádá sítě a přeje si chyť se chyť. Už vím- chytit...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
K nebi se vypíná, mohutní, tyčí, visutá ohrada zostřených tyčí; zpoza opevnění slyšet je r...
Zas chceš věřit v lásku a dávat ji šanci, tak jdi s úsměvem, když vyzve tě k tanci. Jsi t...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Svině Svině hnusná, hnusná, hnusná, každý na lep skočí ji, nedej Bože, aby někdo odepřel o...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
Sesypaná v rohu na anonymní hromadě nevěda jak se poskládat do úhledných řádků ne-smys...
ty, nepravém odsouzená neznalým zatracená dej mi jiný stupen vědění úhel vidění ulev od mi...
Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem   Vlno moře, která vlévá...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...
Víš, kde nachází se láska? Tam, kde oheň v krbu praská. Tam, kde není žádný troud, kde sr...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
Šlehnuti opony před rozechvělým nemotorou koupel nekonečného bičování pro...
0