odešla, zrovna, když se podávala káva
neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla
zvedla se a tiše zmizela
hlavními dveřmi – nikým nezpozorována
zrovna když, se podávala káva
dívka, která měla různá jména
(já směl jí říkat L.)
vyšla dveřmi do šera zimní noci
v čerstvém sněhu však žádné stopy
byla zima a sněhové vločky
(tanec jisker pod pouličním osvětlením)
byla zima a sněhové vločky
(rozhárané pocity v tak poklidný den)
byla zima a sněhové vločky
zakryly dívku, jménem L
(byla Zima)
když odešla byla zima a káva chladla
pokoj nasál vůni mrazu
a sněhové vločky zakrývaly mojí snahu
našel jsme ji, když už byla jí zima
našel jsme ji, když, už byla mrtvá
našel jsme ji, sněhem pokrytou
(pokrytou slzami hvězd)
přikrytou peřinou z nebes
našli jsme ji
dívku, které směl jsme říkat L.
jedno písmeno – celý můj svět
zůstal jsem u sněhového hrobu
zůstal jsem a tiše kouřil
navzdory mrazivým očím v zamrzlé louži
zůstal jsem abych
se rozloučil se jménem
abych se rozloučil s písmenem
abych
se rozloučil s dívkou,
která nedopila kávu,
která odešla hlavními dveřmi,
která umrzla v neurčitý den
která, mi svým odchodem
sebrala svět
stručně L.
(Láska celým jménem)
Hlasité předčítání