Poezie

#hvězdné_střepy
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: HashtagPoet

Stejně jako prázdné lahvi

už nechybí tvé rty

tak lhostejně leží na zemi

kusy

zmuchlaného papíru

se vzkazem, ze kterého můžeš

ždímat

poslední

zbytky

dávno suchých očí,

jež kdysi

odrážely usinajicí hvězdy

na nebeských krásách

 

Hvězdy, které spadly

a my

místo abychom si něco přáli

bloudili jsme bosí

a smyslů zbavení

a opilí svým vlastním šílenstvím

po střepech,

co zůstaly nám v pokoji

jako připomínka

galaktické vzdálenosti

mezi hvězdami a svítáním

 

A tak jsem se přestal za noci

dívat na oblohu

místo úchvatnych sklíček vesmíru

těším se ze střepů

obyčejných sklenic,

načichlých vínem,

co hážu za temných nocí

z nejvyšších střech

do světa

zaplivanych chodníků

a prachem potažených zákoutí,

kam možná

naše hvězdy

spadly

 

Střepy jsou ale všude stejné

a nikomu jejich melodramata nechybí

už jen lesknou se steskem,

když je den

nekompromisně ozáří

Sluncem

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

HashtagPoet

většina z toho co píšu, je šhit
ale píšu abych
se nezbláznil...
odkládám si sem momentální pocity

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Neznám tvůj věk, ani tvářAni místo pobytuVím jen, že verše umíš psátV nich našel jsem tvoji ...
Sunset over a silhouetted forest.
https://youtu.be/oo_GYPS_NSQ?si=BUI3c8VqPr1qhd5p Jdou ve dvou stou stopou cestou úzkou, Osvobodit tu p...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Jako korálky navlékám písmenka a slovaAbych potěšil duší několikA když to nejde, tak to zkusím...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
Jedna neobyčejná nocKdyž přijela si po dlouhé doběJen já po tobě toužil mocA chtěl být až do ...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
NA ZASNĚŽENÉ TERASE Na zasněžené terase V mlhavém křišťálu Tišíš touhu po kráse Prázd...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
Ve snové krajině...   vešla jsi do stébel třpytných kapiček rosy V srdci Ti zůstane navždy ...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
A woman swims underwater with bubbles.
Percepce diskontinua (PHN – onemocnění senzorickým deficitem)   Den a noc Země a o...
Nástroj, anglicky crumhorn, německy krummhorn neboli křivý roh, honosí se tak drnčivým zvukem, ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nikdy nezapomenu jak kdysi V potoce myli jsme si nohy Jak pili jsme z pramene Ani jak Voněly...
Někde v dálce doznívášVšak já nevím kdePřede mnou svůj život ukrývášKam to všechno jde?Ji...
A field of flowers next to a body of water
https://youtu.be/aVsQ1KEKj2Q?si=3xehdyYt6n7LraOB     Louka   Louce vlály vlasy vánk...
Dala si mi světloVrátila můj životByť nebyla jsi prvníNabídla si mi svoje teploVždyť cosi ve mn...
Té nejkrásnější ženěCo společnost mi večer dělá...Před pár lety byla ještě štěněHolka j...
Ten kterého si znalaPro tebe už umřelTo protože s láskou sis jen hrálaVšak on ji vážně bral a c...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
Již z dálky si tě svlékámAby tě nic netížiloA do tebe vnikámJenom jemně, ne silouNejsi tady, al...
https://youtu.be/blZwoVefLjM?si=NiNT4p2GXWoxqKyU Milenčin pláč   Na jazyk dopadá hřejivý mr...
Na každý den báseň jednaA už celý jeden rokK vydání je jich další bednaNejspíš jsem fakt asi ...
Některá je uměláJiná duše bez tělaTřetí by mě nechtělaAle čtvrtá... ta mě uděláTak chodí...
  Ohňově rudá brána do pekla vítá, rezavý řetěz připoutal trosečníka, tajemně čern...
Až se oblaka roztrhnou přivineš mě k sobě konečky prstů prohrábneš mi vlasy ledabyle Včerej...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
0