Jako karavana táhnou moje prsty
Mezi tvými dunami
A odhalují skryté vrstvy
Než přijde moje tsunami
Vždy znovu musím cestu hledat
Ta včerejší je všedními dny zafoukaná
Tvou náladou se ale odradit nedat
Jdu krajinou co stále není okoukaná
Karavana mých prstů táhne stále dál
Mezi dvěma dunami krásy
Dnes bych o tebe opět moc stál
A takhle se má láska hlásí
Snad najde oázu, kam prsty míří
Krok za krokem, jen blíž a blíž
A emoce v nás stoupají a víří
Proč psát o tom dál? …
… vždyť ty to přece všechno víš
# ROZÁLIE
KARAVANA PRSTŮČetba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání