Poezie

Pro jednou…

Než ukážeme záda zemi…

Než zajdeme si na pohřeb vlastní…

Než necháme hnít radost za mřížemi…

Než prohloubíme rány už tak propastný…

Než naposledy setřeme prach z polic…

Než bude nám Dostojevský jasný…

Než uslyšíme sedmi polnic…

Buďme zas pro jednou šťastný…


Než stáhneme krajky zubatým…

Než skončí nám večírek dočasný…

Než rozplyne se v bitevním poli dým…

Než začnou se milovat póly souhlasný…

Než kurvy zahodí, co mají rády…

Než dostaneme věnce okrasný…

Než blázni ukončí své vlády…

Buďme zas pro jednou šťastný…


Než opustíme strachu, zloby…

Než zůstane z nás jenom flek mastný…

Než podlehneme ranám obžaloby…

Než zadáme za život příkaz inkasní…

Než necháme si ho na dobro strhnout…

Než budeme spát v bedně netěsný…

Než nebudeme mít kam zdrhnout…

Buďme zas pro jednou šťastný…


Zapomeň na křivdy, zapomeň na stresy…

Být ještě na živu je přece krásný…

Tak dýchej zhluboka, upřímně slibme si…

… budem zas pro jednou nadobro šťastný!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Karel Nachtmann

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Hudba začne hrát housle znějí jako bych se nořila do závějí fialek.   Unáší mne ...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
Ani Matterhorn ani dobré vínko nedá mi, co ty maminko to co dala jsi mně nevyrovná se Bologne Ř...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
Podej mi ruku Ma draha uvedomela zivotem ovonena pojd provedu te V mem raji Muzem nakouknout Do Tvych snu...
Ztrácení Umírání Bolest Strach Slzy padající Do klávesnice Rozmazaná písmena V sešitu ...
Podzimní loučení   Když břízkám řídne šat nezbývá než přijmout fakt, že podzim vládu...
Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...
  Děkuji ti podzime, co mi připomínáš indiánské léto hýřením listů barvami za...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pozvedl svou hlavu k nebi, k těm velkým bílým polštářům. Ach! Smět se tak na ně polož...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
0