Poezie

Pro jednou…

Než ukážeme záda zemi…

Než zajdeme si na pohřeb vlastní…

Než necháme hnít radost za mřížemi…

Než prohloubíme rány už tak propastný…

Než naposledy setřeme prach z polic…

Než bude nám Dostojevský jasný…

Než uslyšíme sedmi polnic…

Buďme zas pro jednou šťastný…


Než stáhneme krajky zubatým…

Než skončí nám večírek dočasný…

Než rozplyne se v bitevním poli dým…

Než začnou se milovat póly souhlasný…

Než kurvy zahodí, co mají rády…

Než dostaneme věnce okrasný…

Než blázni ukončí své vlády…

Buďme zas pro jednou šťastný…


Než opustíme strachu, zloby…

Než zůstane z nás jenom flek mastný…

Než podlehneme ranám obžaloby…

Než zadáme za život příkaz inkasní…

Než necháme si ho na dobro strhnout…

Než budeme spát v bedně netěsný…

Než nebudeme mít kam zdrhnout…

Buďme zas pro jednou šťastný…


Zapomeň na křivdy, zapomeň na stresy…

Být ještě na živu je přece krásný…

Tak dýchej zhluboka, upřímně slibme si…

… budem zas pro jednou nadobro šťastný!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Karel Nachtmann

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí, spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé jej...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
Kdeže ty loňský sněhy jsou vzal je ďas a my zpiti pod obraz kráčíme noční krajinou   ...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
V uších  mi zní, Tvůj tichý smích
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Ani Matterhorn ani dobré vínko nedá mi, co ty maminko to co dala jsi mně nevyrovná se Bologne Ř...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
Příběhy mrazu   Příběhy mrazu vyprávějí o naději že se i v dnešním světě kouzla...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Podléšky  V polštářích z podléšek jaro spává v bukovém listí jen tak polehává. &n...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
Chladivé společnice všech plačících Přišly dnes navštívit Mě. Stékají po tvářích Hled...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
Když vylezla jsem na Eggishorn, slyšela jsem zvonit zvon - - zvon svého srdce. V mém těle h...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
Tak už  se to v životě děje chvíli jste šťastní veselí, vše se daří dokázali byste lét...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
0