Má omalovánka se vybarví snadno,
když dotek její dlaně mi otevře den,
a černobílo je rychle rozehnáno,
ve chvíli, kdy její hlas mi zpívá píseň.
Jako copánek je se mnou propletena,
beze slov pozná, co trápí mé srdíčko,
a díky ní je duše osvobozena,
opět mi dokáže rozsvítit sluníčko.
Jen s ní mě nikdy neokusuje mráz,
a hlad neroztrhává můj plačící břich,
úzkostmi se po jejím boku proplouvá snáz,
však bez ní je čas delší než mučebný hřích.
Mé starosti jsou lehké jako peříčko,
když jsi mi na blízku milovaná babičko.
Hlasité předčítání