Prach mých pocitů kol zasněně tancoval,
ve zpěvu mé vnitřní bouře vše zasněžil,
a můj zvon skryt v hrudi se rozestonal,
když tvůj štíhlý stín přede mnou právě ožil.
Po správné kartičku jsem tajně pátrala,
odkrýt jsem potřebovala dvě hrdličky,
abych to kouzelné pexeso dohrála,
a tvou vášní se krmila z vidličky.
Má přízeň se lepila k nebes výši,
náklonnost k tobě nit pevně ušila,
a v oku jehly jsem hledala skrýši,
abych se v úkrytu trochu svlažila.
Potok slzný odplavil můj převelký cit,
první lásky umíraj dřív než stačí žít.