Poezie

VE JMÉNU SVOBODY
Četba díla zabere cca 1 min.

Jménem cenzora svatého
Zatýkám tě básníku
Máš mlčet a být potichu
Ne vnášet radost, do světa našeho

Kdo dovolil ti psát
O lásce a chtíči
Tohle se nám příčí
Na tebe se chystá náš kat

A obrázky vilné se ti zakazuji
Jen my je do médii můžeme dávat
Nás, jen nás se musíš ptát
Svobodni jsou, co nám poklonkují

Blokovat tě budeme, jak uznáme za vhodné
Jsi rebel a dezolát
Ty můžeš sotva dýchat, akorát
A ne svítit pohodou, pro duše nevhodné

Ty svítit smíš pouze na hranici
A hořet jako Hus, plamenem zmaru nad Kostnicí

# NOČNÍ NEBE

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Robert Laurenc

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Na štíhlé zápalce tancoval plamínek, rudá kštice se mu rockově vlnila, a svým žárem zap...
Den byl již obalený strouhankou tmy, a já k obchoďáku právě dojela, po parkovišti zněly váno...
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
Takový obyčejný večerS krásnou ženou v kavárněNa první rande už jsem dlouho nešelJe to jako by...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Ráno zazvonil budíkUž mám zase vstátA mě se zrovna zdáloJak mám tě hrozně rádTo zvonění mi p...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Nemůžu spát, otáčím se z boku na bok. Plíce mě pálí, mám ucpaný nos. Hlava ta třešt...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
I rytíře někdy sejme smutekTvrdě a nečekaněA nebýt tíhy brněni, nejraději by utekNemůže však...
 Starý dům na nábřeží dýchá  nostalgií. Kolik tajemství a příběhů zažily jeho zdi. K...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pro svůj pohled nevinnýPro svou čistou dušiPropláchl jsem si ledvinyA teď už mi to zase slušíBy...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Korálky přátelství posílám po niti Korálky barevné vplétám je do sítí Korálky něžné co du...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
  Pouliční umělec housle ovládal, noty při dopadu na zem cinkaly, smutek i žal se do rokle ...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
Až jednou ujede ti vlakZ nádraží, co život se jmenujeCo řekneš své duši pak?Až utřeš své slz...
Prosinec 30 Za chvíli poslední den roku odkvete, a sál lednový své dveře otevře, zášť starých...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
Už není co pítLáhev už je dopitáChtěl bych pít tvé mládí z tebeTy si ještě plnáA tvá láhe...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
0