Jsou věci, které nikdy nepřebolí
i když tisíckrát o to budeš stát.
V Akášských spisech psáno stojí,
s ozvěnou svojí duše smíš si povídat.
Tak rozprávím a hledám v sobě odpovědi,
hledám barvy v té škále každodenní šedi.
To co tolikrát už rozpadlo se v prach,
tebe – lásko, v té slze na řasách.
Jen zavřít oči a nechat všechno plynout,
vnímat jen, jak vítr se mě dotýká.
Věčný boj ega s duší – nechat zhynout.
Jen “teď ” – věk nový začíná.
Hlasité předčítání