Jak oblaka jdou
nech se unášet krásným sněním.
Přivři oči
před blankytnou modří,
úchvatnou scenérií zářivých jezdců
pádících v třpytivé zbroji
až k obzoru.
Dvakrát nezažiješ
stejné dekorace.
Vyvezli městské dítě
na nedělní výlet za město.
Z kvádru betonového dvora
ohraničeného činžovními domy
kde jediný zástupce živé přírody –
statečný javor
odhodlaně odolává
dusotu popelářských kuka vozů
i smečce zdivočelých dětí.
Aach – oči i ústa široce rozevřené
zalyká se vlnícím žárem
rozkvetlé louky a běží!
Malé štěně utrhlé ze řetězu
blázní a chňape
v opojném pocitu volnosti
ucítit vůni natrhaných malin
přimknout se k teplé stráni
otevřít oči na oblaka
a zapomenout
na velké dětské starosti.
Maminko, kdyby s námi byl tatínek
jezdili bychom častěji na výlety?
Hlasité předčítání
