Poezie

Poezie
Četba díla zabere cca 1 min.

Poezie
Autor: Motýlek
Toto dílo je (10/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

K čemu je poezie?

                    žádný nečte

                         jako dítě

co nikdo nechce.

Obojí vzniká

                 možná z lásky

                někdy omylem

jak pohlazení

              křídel motýlem,

v životě žitém

                den za dnem.

Lze bez nich být

          leckdo ani netuší

jak radostně

            oblažují duši

těm, kteří je milují.

 




<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Tající vločka   Pomíjivá je krása vloček  sněhových jak oslnivost  filmových div ...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Vnímáš           to ticho? Sluce          se kloní            ...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Vykladni skrin2
Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
Sny temných nocíSmyje nové ránoByť jsem ještě jejich mociVím vůbec, co se mi zdálo?Probuzení p...
Co mi poví oko soví? Nemám zdání jaké přání mět.   Moudrost soví sovy zd...
Kodak digital still camera
Sám širokým údolím pod hřebeny Brd do zalesněných končin s brašnou vystoupám – tam v...
Meditační
Oddal jsem se meditaciPři útěku před světemNerušte mně, jsem teď v akciJá v jiném světě teďk...
Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
Jdu záhonem růží přímo do oblak, z křídel Pegasů letí kol bílý prach, ze Země dobře slyš...
Kdyby ticha nebyloSvět by ani nezačalZvuk potřeboval tichoAby kdysi započalStejně jako láskaPotřeb...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vavřinec Viděl jsem moře plné soli, zdobené stříbřitými “APOŠTOLY”… Přistoupil o něk...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
Strach měl v mé hlavě lekci baletu, otazník ke mně spínací špendlík připnul, já bál jse...
Ocúny u cesty
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
Má omalovánka se vybarví snadno, když dotek její dlaně mi otevře den, a černobílo je rychle ro...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Jenze
Jako Dylan přepínám kanál od kanálu Jenže V pět hodin ráno Dávali portrét se mnou sp...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ...
A bylo šero... A všude kolem podzim a listí, a listí a šero. Co stvořil podzim v prostoru, to pro...
V dálce slyším hukot probouzejícího se velkoměsta Velký Pán před tisíci lety vymyslel experi...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Hlasité předčítání