Poezie

Poezie

Poezie
Autor: Motýlek
Toto dílo je (10/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

K čemu je poezie?

                    žádný nečte

                         jako dítě

co nikdo nechce.

Obojí vzniká

                 možná z lásky

                někdy omylem

jak pohlazení

              křídel motýlem,

v životě žitém

                den za dnem.

Lze bez nich být

          leckdo ani netuší

jak radostně

            oblažují duši

těm, kteří je milují.

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
Komu z nás se to nestalo dozvíte se něco nového a najednou vás přepadne  pocit nutkavý řík...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
Obloha jasná, prý svítá už asi. Jen tak si sedím a čechrám si vlasy.   Životem znaven...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Bledule   Tak se dívám, tiše žasnu, utápím se celá v krásnu. jak to dělá něžná kráska...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
fuj! dej to pryč! tohle ti nesluší… šperky a piercingy na těle. na uších. raděj si sundej sv...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
Ježíšku v pokřiveném světě ideálů, hodnot, vzorů shlížíš k nám dolů na svět těch, ...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Podzim je potvora zároveň nádhera. Noci moc dlouhé, nahodit chill a pohoda. Občas je dobrý držet...
0