Poezie

Poezie

Poezie
Autor: Motýlek
Toto dílo je (10/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

K čemu je poezie?

                    žádný nečte

                         jako dítě

co nikdo nechce.

Obojí vzniká

                 možná z lásky

                někdy omylem

jak pohlazení

              křídel motýlem,

v životě žitém

                den za dnem.

Lze bez nich být

          leckdo ani netuší

jak radostně

            oblažují duši

těm, kteří je milují.

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
Šlehnuti opony před rozechvělým nemotorou koupel nekonečného bičování pro...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
V dálce slyším hukot probouzejícího se velkoměsta Velký Pán před tisíci lety vymyslel experi...
Sen o prvotním vesmírném tanci Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři ...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
Utrpení bez kříže, puchýř bez bolu, kde je kostra měkkýše a kde klika od stolu? Zmotaná j...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Pozvedl svou hlavu k nebi, k těm velkým bílým polštářům. Ach! Smět se tak na ně polož...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
V zámeckých zahradách   Zámeckými  zahradami se ráda procházím. Na jaře mě rozkvetlá mag...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
0