Poezie

Cesta do nebe

Přijel před dům taxikář a řekl, že jedem do nebe.

Manželka se zhrozila, je to vůbec pro tebe?

Dneska nikam nejedu, nechce se mi umírat,

On na to však kroutil hlavou, nemůžeš si vybírat.

 

Nasedl jsem do vozu a začal jsem se smát.

Prý se mám podle pravidel pásy správně připoutat.

On však hlavu otočil a řekl s důležitostí pilota,

„Pravidla se dodržují až do konce života.“

 

Auto jelo, motor škytal a život se mi promítnul,

Jak jsem šplhal na úroveň, nebo jak jsem klopýtnul.

Najednou jsme zastavili. „Už jsem v nebi?“ cítil moji otázku,

„Kdepak, jen nám došel benzín. Váš život je na vlásku.“

 

Vystoupil jsem, došel domů, s ženou si dal večeři.

Že jsem byl na cestě k nebi, stěží někdo uvěří.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
Nastala revoluce, nadšený průvod následovníků míru agresivně mává vlajkou v ruce. Mávátk...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Za úsměvy kráčí stín, tlukot srdce tichu vládne, s pokorou se pozdravím, chci dnes vidět hvě...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Vavřinec Viděl jsem moře plné soli, zdobené stříbřitými “APOŠTOLY”… Přistoupil o něk...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
lidi mi říkali – buď šéfem. buď králem! a já jim naletěl – však jenom málem… když...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
0