Poezie

Tátovi

full moon
Autor: sindelka111

Když kulatý měsíc v noci rozsvítil mou tvář,

klekla jsem v tichu před oltář

a modlila se za Tebe,

ať Tvá duše letí rovnou do nebe.

 

Až půjdu zas lesem nebo když k vodě zabloudím,

vzpomenu, kde bylo mi dobře s tátou mým.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

sindelka111

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
Nastala revoluce, nadšený průvod následovníků míru agresivně mává vlajkou v ruce. Mávátk...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
fuj! dej to pryč! tohle ti nesluší… šperky a piercingy na těle. na uších. raděj si sundej sv...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
Hostina pro vrány, lišky a vlky Pro všechny po mase prahnoucí krky Houpou se, visí si, do země civ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. - v skříni sám hnil a honil ...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Za úsměvy kráčí stín, tlukot srdce tichu vládne, s pokorou se pozdravím, chci dnes vidět hvě...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
0