Poezie

Oxymóron budoucnosti

Autor: GoBoo

Oxymorón budoucnosti

Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něčím hodí a najednou zjistí, že jsou tam, kde nikdy nechtěli být a ani neví, jak se tam dostali. Život je něco jako zima. Náš čas má podobu stromu zahalujícího se do sněhové peřiny. Ten sníh je na nás někdy tak těžký, že nám může zlomit naši větvičku, někdy nás i vyvrátit z naší domoviny. Den za dnem na nás padají další a další vločky a my nikdy nevíme, která z nich bude ta poslední. Kdykoli se procházíme lesem, můžeme se rozhlédnout a zjistíme, že je tam tolik různých stromů, jako je lidí. Velcí, malí, bohatí, chudí, krásní na pohled či dobře stavění. S člověkem je to obdobné. Každý z nás je jiný, ale něco máme všichni přece jen společné. A tím je naše zemina, náš domov. Ať je každý z nás jinačí, všichni jsme nakonec stejní. Rozdílnost každého z nás vytváří stejnorodost všech lidí. Sníh se tváří také jako jedna velká tíha na stromě, ale když se člověk podívá blíže, vidí, že jsou to jen malé, maličké vločky. Člověk má pořád nějaké problémy, které se nakonec můžou nakupit a vločky strom zlomí. Ne každý stromek je však stejně silný. To, co je pro jednoho neskutečně těžké, je pro druhého každodenní náplň života. Proto si myslím, že by na sebe měli být lidé hodní a začít se více starat a zajímat se o stromky kolem sebe, o své okolí. Nakonec totiž všichni padneme k zemi, ať už silou sněhu nebo větru. Všichni se nakonec sejdeme tam někde nahoře. Do té doby však záleží na každém stromečku, jak se svým sněhem naloží. Věřím, že vřelejší osoba dokáže rozpustit více sněhu a dokázat více, než si sám stromeček o sobě myslí. Může přijít obleva a všechny stromky budou vyhřáté sluncem a bez sněhu. V takové době se však objeví vítr, hromy nebo blesky, které stromky budou ohrožovat zase jinak. Stejně je tomu i u lidí. Všechny nás potká nějaká starost a životní nouze. Jen mi však musíme shodit náš sníh a začít vyhlížet Slunce.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

GoBoo

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
Kouk or Weed? Co překročení řeky času změní na kultuře zestárlý most, který podpír...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
Sehnal jsem si very cute deník, píšu do něj i v noci, i ten zlom, kdy jsem opustil nočník. Vždy...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
Malíř maluje ve vrstvách. Šedá kůra mozková lososově růžové paměti, levá – pravá hemis...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
Potkali se dva a je tomu již řada let. Potkali se náhle, zničili jeden celý svět. &...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
Neměl jsem na vybranou A proto vstoupil jsem do džungle Kam slunce nesvítí Kam teplo se vstoupit s...
Chtěli jste být hrdiny? Zachraňovat princezny, zabíjet draky, lidský chrup před plaky? Líté bo...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: - kdo přiš...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
0