Poezie

Oxymóron budoucnosti
Četba díla zabere cca 2 min.

Autor: GoBoo

Oxymorón budoucnosti

Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něčím hodí a najednou zjistí, že jsou tam, kde nikdy nechtěli být a ani neví, jak se tam dostali. Život je něco jako zima. Náš čas má podobu stromu zahalujícího se do sněhové peřiny. Ten sníh je na nás někdy tak těžký, že nám může zlomit naši větvičku, někdy nás i vyvrátit z naší domoviny. Den za dnem na nás padají další a další vločky a my nikdy nevíme, která z nich bude ta poslední. Kdykoli se procházíme lesem, můžeme se rozhlédnout a zjistíme, že je tam tolik různých stromů, jako je lidí. Velcí, malí, bohatí, chudí, krásní na pohled či dobře stavění. S člověkem je to obdobné. Každý z nás je jiný, ale něco máme všichni přece jen společné. A tím je naše zemina, náš domov. Ať je každý z nás jinačí, všichni jsme nakonec stejní. Rozdílnost každého z nás vytváří stejnorodost všech lidí. Sníh se tváří také jako jedna velká tíha na stromě, ale když se člověk podívá blíže, vidí, že jsou to jen malé, maličké vločky. Člověk má pořád nějaké problémy, které se nakonec můžou nakupit a vločky strom zlomí. Ne každý stromek je však stejně silný. To, co je pro jednoho neskutečně těžké, je pro druhého každodenní náplň života. Proto si myslím, že by na sebe měli být lidé hodní a začít se více starat a zajímat se o stromky kolem sebe, o své okolí. Nakonec totiž všichni padneme k zemi, ať už silou sněhu nebo větru. Všichni se nakonec sejdeme tam někde nahoře. Do té doby však záleží na každém stromečku, jak se svým sněhem naloží. Věřím, že vřelejší osoba dokáže rozpustit více sněhu a dokázat více, než si sám stromeček o sobě myslí. Může přijít obleva a všechny stromky budou vyhřáté sluncem a bez sněhu. V takové době se však objeví vítr, hromy nebo blesky, které stromky budou ohrožovat zase jinak. Stejně je tomu i u lidí. Všechny nás potká nějaká starost a životní nouze. Jen mi však musíme shodit náš sníh a začít vyhlížet Slunce.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

GoBoo

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kouk or Weed? Co překročení řeky času změní na kultuře zestárlý most, který podpír...
nature, waters, lake
To ticho, keď vnímaš svoj dych. To ticho, keď počuješ tlkot svojho srdca. To ticho, keď sa súst...
Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
Prosinec 27   Kdyby chtěli andělé abys tady byl, tak tvůj osud by na popel neshořel, ...
Stékají kapky krve na chladnou zem... Poslední chvíle na světě,já nevím,kdo jsem... Vím jenom k...
Kdo z nás dvou?   Když nepůjdeš ty, tak půjdu já když nenabiješ ty, tak nabiju já když...
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
Z nástupiště vidím prvorodičku jak tlačí košík plný nákupu místo kočárku Dítě pr...
Plamínek svíčky plápolá. Je tak malý. Vypadá to, že zhasne. Nenech ji zhasnout, je to nadě...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Až jednou ujede ti vlakZ nádraží, co život se jmenujeCo řekneš své duši pak?Až utřeš své slz...
Andělská pokrývka po tmě nasněžila, rampouchy složily křišťálový lustr, Bílá paní sv...
Zimní slunce
Ledovým střepem poranila srdce malého Káje zlá zimní královna. Zdá se, že si stále hraje...
Klopýtá políčky po šachovnici, na koně sedá a před střelcem ujíždí, však z boje utíkají ...
Jsem jenom sklíčko S prachem, co jsem nasbíralo na své cestě Občas na mě ukápla slza Pochcal m...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

A person riding a bike on top of a sand dune
https://youtu.be/6qqMqerf1sM?si=bWxtlZNraEmbvxLS Na schodech svatých jsme spolu tenkrát táli, anděl...
Koupil jsem si v konzumuZa prázdné flašky od rumuJednu novou ženuPrý lepší jinde neseženuTak při...
Demonstrace sněhuláků před budovou vládyTichý protest chladných tělGlobální oteplení by rádi ...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
Muzika mě nakopává. Není to kickboxer, ale silná káva. Dražší než polovička drahá, p...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
Ztrácení Umírání Bolest Strach Slzy padající Do klávesnice Rozmazaná písmena V sešitu ...
A dirt road in the middle of a desert
Cítim sa sama, i keď je plný dom. Budúcnosť je pevne daná, i keď to nebolo mojim snom.  ...
Snad před prázdnotou utíkámA verše pro vás píšiS nikým se moc nestýkámJen s lidma co mě slyš...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Tam, kde se prodloužená záda v roklině osudu ztrácí, tam jednou spočinu i já. [spacer height=&...
  Dýchej Utíkej Zvíře za tebou běží Zvíře s lidskou tváří Nikdy Všude Jsou opov...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
0