Poezie

„uprchlický tábor“

Autor: Ema Lenz

Deštivé mraky se po obloze táhnou, Naději na slunce nemám já žádnou. Jak uprchlík cítím se mezi všemi stany, Užívám si však bez zábrany. Po ránu mlha je všude kolem mě, Promočené tenisky mám celé od země. Šedé mraky pláčou víc a víc, Zlaté jiskra vylétají, víc už nic. Tenisky si sundavám a měním za holínky, Ještě že jsem poslechla rady své maminky. V neonové pláštěnce zářím jako lucerna, Alespoň se rozjasní má mysl černá. Po ránu do sprch fronta nekonečná, I když je to VIP kemp, víc sprch prostě nemá. Ženy mlčky vyčkávají s ručníkem v ruce, já však běžím jiným směrem s kartáčkem v puse. Nejsem já moc trpělivá, na čekání seru, Jdu si radši umýt vlasy do železného džberu. Po ranní hygieně, hlad mě přepad, Kamarádi dostanou však spásný nápad. Jako v správném táboře pro různé uprchlíky, Je i tady výdej jídla, polívka, rohlíky. Fronta je tu ještě větší než do sprch předtím byla, Přesto ale líně stojím, hlad je totiž sviňa. Po několika hodinách, přijde na mě řada, Jak uvidím cenu jídla, hned mě bolí hlava. Polévka za devadesát, to je hloupý vtip, Žrát jen suché rohlíky, bylo by mi líp.

 

Tato báseň je zamýšlena jako nadsázka, srovnání s uprchlíky si autorka vybrala spíše jako vtip, kdy v kempu po postavení stanu viděla záplavu dalších stanů a vzpomněla si na uprchlické tábory.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Ema Lenz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sedím na kameni u břehu mrtvého moře. Mhouřím oči proti slunci a oddávám se pokoře. Někde v ...
Sněží   Skoro o nic neběží tak to mám ráda vločka se za vločkou na zem tiše skládá. J...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
V duši každého,  stín temnoty skryt. Ve chvílích nejistoty, ze stínu rudých očí svit. I ...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
Již nejsem, co jsem býval, jsem sám, slabý a nemocný. Kde je doba, kdy jsem o tobě sníval, kdo ...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
V dálce slyším hukot probouzejícího se velkoměsta Velký Pán před tisíci lety vymyslel experi...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Perličky příběhů navlékni na šňůru - vyprávěj – prosím ať jsou vlídné a l...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Kolik černých křídel havranů vzneslo se k pekelné vrásce na nebi za zvuků příliš mlad...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Spadla z nebe hvězda. Byla hrdá víc než samo nebe. I když se mi to nezdá, připomíná mi něč...
V mém nitru hoří světlo, co nemůže být nikdy uhašeno. Mám v sobě vnitřní jiskru, děkuji z...
V dálce slyším hukot probouzejícího se velkoměsta Velký Pán před tisíci lety vymyslel experi...
Přišel ke mně anděl, měl křídla trochu zlámaná. Možná pomoci mi chtěl, i když sám pomoc p...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
chaluhy v cárech sypké sklo velbloudí jehlou ulétlo   obzory čeří černé fraky není ...
Závoj Závoj tajemství čas skryl, dlaň se otevřela a šálek plný byl. Je věrným spojením, ...
Stála u okna a první jarní paprsky jí tancovaly po tváři.   Hledal jsem ji ve snáři...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Celý svůj život hledám poklad, nikdo neprozradí, kde ho mám hledat. Chci být už konečně bohat...
Zlatý podzim   Už zase barví listy podzimu falešným zlatem lichvář vítr, plnými náručemi ...
Inkoust prosakoval z napitých mračen do zdí domů Po dešti sladce voněl asfalt. Květy stromů s...
Ticho   Mám rád všechna němá slova, která na mě promlouvají ze zdi. Mám rád všechny n...
0