Poezie

Luční brouci

Autor: VGd

Už neuvidíš, jak svítí sluníčko,
že rozkvetly nádherně louky,
neumíš se usmát maličko,
zapomněla jsi, jak pozorovali jsme brouky.
Vím, je to tak dávno,
byli jsme oba jeden.
Teď říkám ti, dámo,
otrávila jsi lásku jedem.
Čekala jsi peníze a krásný svět,
nenaplnil jsem tvé touhy.
Viděl jsem v tobě nejkrásnější květ,
byl to přelud pouhý.
Zničila jsi můj svět.
Opět rozkvetly barevné louky,
já sám pozoruji brouky.
Prý jsi za jiným odešla,
do mého srdce ses už nevešla.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem jenom sklíčko S prachem, co jsem nasbíralo na své cestě Občas na mě ukápla slza Pochcal m...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
  Už v boha nevěřím, věřím v kroužící satelit. Doba nám dala křídla, tak se můž...
Som na ceste. Stojím na jednom mieste. Šlapem do života kruhy. Jeden vyšlapem, zavrie sa ...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
Z nástupiště vidím prvorodičku jak tlačí košík plný nákupu místo kočárku Dítě pr...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
Cesta je jako horská dráha ...
Bez lásky žít se nedá, Má tvář je propadlá a bledá... Ta bolest v srdci neustáv...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byl jeden dům, měl dva pokoje. Byly pravé opaky a vedly spolu rozbroje. První pokoj byl dočista pr...
Jeho první políbeni, jako první láska, stejná jako v loni. Jako by jsi na nej zapomela a on se znov...
Život mi mezi prsty protéká, léta beží a smysl žití mi uniká. Dříve jsem byl jinoch sladký ...
Inkoust prosakoval z napitých mračen do zdí domů Po dešti sladce voněl asfalt. Květy stromů s...
Pasáčku ve mně utajený Uši máš nastraženy A v nich nic než bekot ovcí vedrem unavený Šeles...
Filozofie nauka moudrá věru, jsem filozof na práci vám seru. Rád s lidmi rozprávím, nemám z...
Človek je ako strom rodiaci ovocie. Slnko, zdravie, život je v ňom. Mnohé je nesúce.  ...
Nikdy nezapomenu jak kdysi V potoce myli jsme si nohy Jak pili jsme z pramene Ani jak Voněly...
Dnes nastala doba, co mi něco připomíná, ďábel mi dal k podpisu smlouvu. Nikdo na doktora Fausta ...
  Jak jsi něžná břízo milá celá jsi se vystrojila do jarního hávu. Splývá tvoje dlouhé ...
Co měl, vše každému rozdal a stejně to bylo pro mnohé málo. Proto raději všechno dobro vzdal, ...
Houby, houby, houbičky, krasavice načechrané, podvinuté, lupenaté tajuplné, milované. ...
Ticho   Mám rád všechna němá slova, která na mě promlouvají ze zdi. Mám rád všechny n...
Jen tak se brouzdat ranní rosou ještě než dorazí zubatá s kosou. Jen tak se procházet tou l...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
0