Poezie

Luční brouci

Autor: VGd

Už neuvidíš, jak svítí sluníčko,
že rozkvetly nádherně louky,
neumíš se usmát maličko,
zapomněla jsi, jak pozorovali jsme brouky.
Vím, je to tak dávno,
byli jsme oba jeden.
Teď říkám ti, dámo,
otrávila jsi lásku jedem.
Čekala jsi peníze a krásný svět,
nenaplnil jsem tvé touhy.
Viděl jsem v tobě nejkrásnější květ,
byl to přelud pouhý.
Zničila jsi můj svět.
Opět rozkvetly barevné louky,
já sám pozoruji brouky.
Prý jsi za jiným odešla,
do mého srdce ses už nevešla.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Číst nahlas
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení
0