Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti,
údery podpatků zaprášených oblakem zvířeného sebevědomí
brázdíš celistvost mé srdeční tkáně,
hladinu tiché odevzdanosti,
s níž zpovzdálí přihlížím bezděčným útokům
tvých naléhavých potřeb, tvých nálad
směřujících do zanícené trhliny mé uzavřenosti.
Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti
jako vetřelec, který unikl mé vyčerpané pozornosti,
jako krásné mládě přemožené šelmy,
jež probudilo něžný obdiv v mladistvém starci
a rozpoutalo chaos v přízračné krajině
krystalických výtvorů jemné smyslnosti.
Pln úzkosti přihlížím bezděčným útokům
tvých naléhavých potřeb v nejisté zóně ohrožení
a v úžasu nad plenící vitalitou panujícího dítěte,
mé ruce se chvějí ve snaze dosáhnout za hranice možností
a předejít živelným hrozbám potlačeného soucitu dřív,
než pukne nejcennější krystal mé duchovní říše –
Idea nadřazenosti lásky.
Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti
bez spočinutí a bez zábran,
jako bys ani ve snu netušila,
že strážce hranice lze oklamat pouze jednou…
Hlasité předčítání