Měla jsem sen, který mi nedá spát.
Já slyšela hlas jen, který budoucnost dal mi znát.
Věc však šla jinou cestou, než jsem si myslela.
Oči vidím se lesknout – obklopila mě pustina.
Nevím, zda ten sen byl pravdou, zda nešálila mě mysl.
Obklopila jsem se hradbou. Můj život nějak zkysl.
Ten hlas byl však stejný,
jako tenkrát…
Věřím, že se má mysl mejlí,
jako tisíckrát…
A průběh posledních dní je Boží vůle.
Já prozřím pravdivý průběh.
Na konci temné cesty se naše srdce spojí
a do konce našich dnů nás upokojí.
Ty a já splyneme v jedno.
Jedna duše, jedno tělo.
Hlasité předčítání