Poezie

Blatouchy

Ve vlhkém lužním lese na břehu potůčku kvetou zářivě žlutě blatouchy.
Autor: Motýlek
Toto dílo je (36/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Blatouchy

 

Jásají jarem

ve vlhkém lužním lese,

kde studánky pramení,

na březích potůčků

ve svěží jarní zeleni

zlaťáky jásavé

na mokřadech rozházené.

 

V kuličkách nerozpuklých květů

skrývají tajemství

dávných pokolení,

uchovávají  moudrost,

kterou my, odtrženi

už jsme zapomněli.

 

Nevážíme si přírody,

ničíme její bohatství.

Otupělí technikou

umělých prostředí

hamižní vlastnit vše,

co jsme spatřili

přicházíme o největší dar –

vidět a uchovávat krásu světa.

 

V Litomyšli dne 7.  dubna 2021   Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 35         Část 37 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Posel   A „On“,  který k nám shlíží  zpod oblak svolal zástupy andělů a pr...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
V nejisté době přimknu se k tobě... Na drakobijce budeš si hrát, každá dravá hlava zažij...
Linkovaným sešitem čárám slova s pocitem prázdna Vytrvale, neurvale v každém řádku ...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Starý mostek   Mostku od nikud nikam vábíš mě a přitahuješ tak krásně neužitečn...
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Když vylezla jsem na Eggishorn, slyšela jsem zvonit zvon - - zvon svého srdce. V mém těle h...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
v propasti lásky prvotina z jara 2016   je to touha po štěstí smutného člověka jenž ví ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Slova někdy nestačí napříč celou pavlačí To, co srdce ukrývá patrné hned nebývá
Ach stromy, mohutné pevné. Co vše spatřily? Slyšely? Jak dlouho tu žijí? Deset, padesát, s...
A bylo šero... A všude kolem podzim a listí, a listí a šero. Co stvořil podzim v prostoru, to pro...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
Krasohled osudu z neznámých důvodů přiláká zvědavého  pozorovatele.   Netuší v nejm...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
0