Poezie

Kopretiny

Kopretiny
Autor: Motýlek
Toto dílo je (18/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Já necítím teď žádnou vinu,

když pěju ódu na kopretinu.

Prostě a mile louky zdobí

děvčatům nápovědu dává

když drží proti nebi stonek,

plátek za plátkem odpadává,

rty sladce šeptají:

„Má – nemá – MÁ mĚ RÁD!“.

Hned zasmějí se, vyskočí

do rybníka se běží vykoupat.

Ach léto – prázdniny –

a louky plné kopretin

v mém mládí plné bývaly.

Ty pestré louky v letním vánku

vlnily se, voněly medem,

motýlů hejna lákaly.

Sluníčko hřálo, den se smál

a ptáci krásně zpívali.

Kde jsou ti ptáci – odletěli

a s nimi pestří motýli

občas jim ve vzpomínkách dovolím

aby se zase vrátili.    

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 17         Část 19 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
Na duši nejtišší chvění hlubinou ladím houslové struny v ovzduší lehounké pápěří hudbo...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Mapa Antarktidy ... na dveře svou adresu píši Ti
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Podej mi ruku Ma draha uvedomela zivotem ovonena pojd provedu te V mem raji Muzem nakouknout Do Tvych snu...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Tolikrát jsi bloudila duše má unavená, zjizvená, vyprahlá žíznivá.   Na ce...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
Podám ti kytici z pomněnek svázanou, přijmeš ji s úsměvem a hlavou skloněnou. Květy si zaplete...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
Zas chceš věřit v lásku a dávat ji šanci, tak jdi s úsměvem, když vyzve tě k tanci. Jsi t...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
0