Poezie

Procitnutí

Autor: Majda

Nech promluvit ten čistý cit
a neměj z toho strach.
Nepozná-li duše klid,
láska obrátí se v prach.

Nenechávej život jen tak.
Chytni tuhle šanci!
Prohloupí ten, kdo nevyzve
svoji milou k tanci.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Vtiskl se dávno a hluboce   Zakotvil dávno a pevně   Prostoupil dávno ...
Mamince Maminko, prosím, odpusť mi, že uklouzla jsem malinko. Mou dnešní múzou jsi se stal...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
Měla jsem sen, který mi nedá spát. Já slyšela hlas jen, který budoucnost dal mi znát. Věc vša...
V uších  mi zní, Tvůj tichý smích
Když něco chci   Když otevřu oči, probouzím se když ulehnu do postele, usínám když se ...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Perličky příběhů navlékni na šňůru - vyprávěj – prosím ať jsou vlídné a l...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Za každý pohled do očí plných slz, přidávám si do bot, dobrovolně, a s vůní tragédie dva...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Měla jsem sen, který mi nedá spát. Já slyšela hlas jen, který budoucnost dal mi znát. Věc vša...
Kakosty   V údolí lučních kakostů se říčka Desinka jako stužka v zákrutech meandrů a p...
U vysokoškolských kolejí stojí jedna dívka, smutná zdá se, však nepláče a nenaříká. To...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
V nejisté době přimknu se k tobě... Na drakobijce budeš si hrát, každá dravá hlava zažij...
Těšení   Když vánoční čas přichází k nám, noci jsou dlouhé, hvězdy pod mraky, svě...
Bůh musí být Bůh bude asi Žena Už tolikrát mě opustil A možná, nevím, také zradil Jen s ...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
0