Poezie

Kakosty

Kakosty
Autor: Motýlek
Toto dílo je (42/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Kakosty

 

V údolí lučních kakostů

se říčka Desinka jako stužka

v zákrutech meandrů

a pod kamenným

mostkem vine.

 

Staré lípy, olše, javory a jasany

s podzimem hýří

teplými barvami,

listí krouží a zvolna padá,

po vodě plyne,

nechává se houpat vlnkami.

 

Sem tam, ještě kvetou

opozdilé kvítky kakostů

již nejásají jako v létě,

zvolna nechávají vyblednout

okvětním lístkům

modrou šmolku.

 

Květy se loučí barvou ranní oblohy,

listy přecházejí do oranžova,

aby připravily podzim,

že až se zbarví do červena,

v přírodě nastane velká změna.

 

Tak to bylo, je a bude v našich krajích,

pokud po jaru bude léto a po podzimu zima

a snad  bude i dál zase.

Kamenný mostku z historie

budeš vyprávět příběhy

dalším pokolením o našich časech.

 

 

 

 

 

 

 

 

V Litomyšli 28. října 2022                          Irena Švecová 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 41     

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Malý celostní svět uzrál na hladině okamžiku právě  T E Ď!   Vše dokonalé ...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Kam se schovají v zimě víly   Kam se schovají v zimě víly to mě trápilo, když jsem malá b...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Těšení   Když vánoční čas přichází k nám, noci jsou dlouhé, hvězdy pod mraky, svě...
Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Těšení   Když vánoční čas přichází k nám, noci jsou dlouhé, hvězdy pod mraky, svě...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
uprostřed pokoje před skomírajícím světlem posledních svící, ,,to prej, aby byla trapná r...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
Tam, tam za tou duhou je přesně ten keř a nikdo mi to nevymluví. Proč se smějete ka...
V uších  mi zní, Tvůj tichý smích
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
Na zem padá vločka sněhu, chci tebe a tvou něhu. Zahřát ruce, pohled do očí, stokrát než Zem...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Já necítím teď žádnou vinu, když pěju ódu na kopretinu. Prostě a mile louky zdobí dě...
Alespoň jednou… ...přistoupit o krok blíž ...dotknout se zlehka ...už netoužit ...pohladit kříd...
0