Poezie

Manie

Autor: Motýlek
Toto dílo je (3/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

 

Manie

 

Špendlík jsem si na krk vetkla

nechystám se k branám pekla

připadám si jako knedla

hořké mandle už jsem jedla.

 

Připíchnutá na špendlíku

našmátrám já někdy kliku

popostoupit do pokoje

vyndat nohy z toho hnoje?

 

Boty otřít, vstoupit dovnitř

jen se urvat od kolíku

předpokoje vlastních zlostí

problémů a mrzutostí.

 

Pustit koně na pastviny

vymotat se z pavučiny

strachů, děsů, čertoviny

pochybností vlastní viny.

 

Neděsit  se co je ve tmě

nezkoumat jen co je ve mně.

Okolí to vnímá kladně,

že bych už nebyla na dně?

 

Neřeším už jenom sebe

nad hlavou se klene  nebe

na něm hvězdy, jež se třpytí

vnímám  to co jiní cítí.

 

Krásy světa – motýl  létá

pták si zpívá, oslík zívá

kytka kvete, louka voní

děťátko si běhá po ní

 

čmelák bzučí,  balón vzlétá

v úspěchu jen není meta

nejsem přeci pupek světa

ať si byznys jiným vzkvétá.

 

Jen ať tohle trvá věčně

nejsou třeba zbraně sečné

Duši svou už nemučím

od dětí se naučím

 

sedět líně na mýtině

s radostí se hrabat v hlíně

vidět perlu v kapce rosy

slyšet ráno zpívat kosy.

 

Své anděly poprosím

ať už skuhrat nemusím

chci žít drobné  radosti

čerpat  z lidské moudrosti.   

 

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
Moje šílenost V cele lebky Naráží poťouchle do Čelní kosti Proto teď bolí mě hlava  ...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
Deprese   Stojím v temném předpokoji někdo za mnou tiše brojí a děti se chichotají: „Jé...
Analýza duše   Jsi šelma, dravec bez drápů. Jsi hrouda, kámen bez obrysu. Jsi poesie, bás...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
Nebe plné hvězd, které jasně svítí... Pod svitem měsíce je vidět poházené kvítí. Za hřbito...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
0