Poezie

Manie
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Motýlek
Toto dílo je (3/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

 

Manie

 

Špendlík jsem si na krk vetkla

nechystám se k branám pekla

připadám si jako knedla

hořké mandle už jsem jedla.

 

Připíchnutá na špendlíku

našmátrám já někdy kliku

popostoupit do pokoje

vyndat nohy z toho hnoje?

 

Boty otřít, vstoupit dovnitř

jen se urvat od kolíku

předpokoje vlastních zlostí

problémů a mrzutostí.

 

Pustit koně na pastviny

vymotat se z pavučiny

strachů, děsů, čertoviny

pochybností vlastní viny.

 

Neděsit  se co je ve tmě

nezkoumat jen co je ve mně.

Okolí to vnímá kladně,

že bych už nebyla na dně?

 

Neřeším už jenom sebe

nad hlavou se klene  nebe

na něm hvězdy, jež se třpytí

vnímám  to co jiní cítí.

 

Krásy světa – motýl  létá

pták si zpívá, oslík zívá

kytka kvete, louka voní

děťátko si běhá po ní

 

čmelák bzučí,  balón vzlétá

v úspěchu jen není meta

nejsem přeci pupek světa

ať si byznys jiným vzkvétá.

 

Jen ať tohle trvá věčně

nejsou třeba zbraně sečné

Duši svou už nemučím

od dětí se naučím

 

sedět líně na mýtině

s radostí se hrabat v hlíně

vidět perlu v kapce rosy

slyšet ráno zpívat kosy.

 

Své anděly poprosím

ať už skuhrat nemusím

chci žít drobné  radosti

čerpat  z lidské moudrosti.   

 

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Wilsonův les v mlze Černo-bílá            tajuplná               ...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází - Stře...
  Dýchej Utíkej Zvíře za tebou běží Zvíře s lidskou tváří Nikdy Všude Jsou opov...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
You are never going anywhere Karen. Klepá se na konci zesláble, kdeže skončila ta hlava bože váha ...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
A large bird flying through a white sky
Rozprávka so šťastným koncom? Každý osudu svojho je strojcom. Biele šaty, vlečka, kone, ...
siamese cat on gray stone during daytime
Až půjdou kolem mých hrobů na jednom vajgl, druhém flaška. Budu snad vyléčen z dávných dnů,...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
Analýza duše   Jsi šelma, dravec bez drápů. Jsi hrouda, kámen bez obrysu. Jsi poesie, bás...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
0