Poezie

Těhotná Země

Autor: Motýlek
Toto dílo je (12/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Země –

modrá planeto

těhotná problémy

válkami, nenávistí

ještě držíš pohromadě.

 

Lidstvo

nenasytně drancuje

Tvé bohatství

ve jménu

svaté spotřeby.

 

Afriko,

kolébko civilizace

vyprahlá, vyhladovělá

nemocná –

budeš i jejím hrobem?

5/5 (1)



<< Část 11         Část 13 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
Můj život se scvrkl na opilost a bezzubý chtíč místo očí střelky kompasu hledají sníh - ...
Zvonce strachu   Zvonce strachu bily na poplach lahvově zeleným průhledným myslím. ...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
Dnes viděla jsem sluníčko a bylas to Ty, babičko. Bylas to Ty a s Tebou celé nebe cítila jsem smute...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Slzy jako hrách stékají, po porcelánu utíkají. Cestičky své si tvoří, zarudlé oči pálí, na ...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
Příteli můj, nejlepší z nejlepších, dokážeš ve mně vždy vyvolat smích. Příteli můj, nab...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Trne mne v nohou a cítím palcivou bolest v hlavě... Cítím stěny, které se ke mě přibližují, a...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Můj život se scvrkl na opilost a bezzubý chtíč místo očí střelky kompasu hledají sníh - ...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
0