Poezie

Světlo

Světlo v zamrzlém okně
Autor: Motýlek
Toto dílo je (19/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Světlo  

Jít za světlem

dýchat a žít –

světlem naděje

nepřežívat –

spoustu času

ještě mít.

 

Vnímat nádheru

lidského bytí

pro srdce spřízněné

jež stejně cítí.

Umět se radovat,

těšit i dát

i něco ze sebe –

ne jenom brát.

 

Nemrznout neláskou

zažít ty chvíle

kdy můžeš objímat

prostě a mile.

Jen chvíli opojnou 

vnímat tu něhu

proč hledat odpověď

z druhého břehu.

 

Proč spěchat

za světlem

nevím si rady

buď při mně

lásko má

jsem ještě tady.

 

 

 

 

 

 

 

V Litomyšli dne 2. února 2021 

text i foto:  Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 18         Část 20 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Dnes viděla jsem sluníčko a bylas to Ty, babičko. Bylas to Ty a s Tebou celé nebe cítila jsem smute...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Není mi dobře, když kolébá se vor. Není mi dobře, když mám na duši bol. Bolí a píchá m...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Zrcadlo Hledě okem bystrým dlouze, s velkou vášní, k značné touze, objektu chtíče svéh...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Nemůžu spát, otáčím se z boku na bok. Plíce mě pálí, mám ucpaný nos. Hlava ta třešt...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Jak vlny jdou nahoru a dolu utápím se s podzimem v lepkavém sladkobolu.   S šedou myší str...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
0