Poezie

Zákazy a lístky

Autor: Floutkovskij
Toto dílo je (1/4) součást sbírky: 
Myšlenkový pochody
  

Častý lety ze dveří maj světlý stránky
Vyhřejvám se v popředí jen za stylový známky
Plný schránky, letáky do Lidlu, výhrůžky od banky
S těžkou vnímavostí k okolí sem vděčnej za těch míň kil
Jó, bejvávalo funky
Teď posbírám zákazy a lístky, drobáky do hrací skříňky
Probíhá hraní zadarmo
Atmosféra houstne, první paprsky se rozvalujou po zdech
Sem nepomyslel na ráno – povzdech
Tvářim se ne dost statečně pro můj prospěch
Budem poctivý
V plný kráse jeví se to přenádherně ošklivý
Kolik lidí, tolik chutí
Čumí na shlídnutí, zdá se jim to smutný, krutý
Tady je to prohnilý
Šlápnu do každýho hovna, pokousat mě chce i hodnej pes
Podívejte zase Šeps!

☆ Nehodnoceno ☆



    Část 2 >>

O autorovi

Floutkovskij

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Pouliční lampy v řadě chtějí všechno kolem znát. Poctivě tu svítí na zem, tomu, kdo se nech...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
vyjděte na nejbližší kopec a vykřikněte slovo láska otevře se vám velký kruh, který vás pohlt...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
Vyprosil jsem si od denního pána oblohy noc která obrátila mne naruby shrbený te...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
Vyhnilá ze středu svého bytí ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle jen v noci svlíkám ...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem   Vlno moře, která vlévá...
Tak jako nepolíbené rty baží po bažině lepkavých slov a terapii Tak jako prázdné...
Nastala revoluce, nadšený průvod následovníků míru agresivně mává vlajkou v ruce. Mávátk...
V domácím ateliéru malé útočiště mám. Emotivní, rub a líc, věřím a dýchám. Osobitý sty...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Takové divné rozpoložení   Nemám v tom jasno jako za mlhou něco se rýsuje něco ...
Vyplul dřevěný koráb časně z rána na vlnách se houpá jak hejno kačen na rozvášněném mo...
Blatouchy   Jásají jarem ve vlhkém lužním lese, kde studánky pramení, na březíc...
na balkóně slýchám štamgasty z nonstopu kouřím ale cíga mi padaj z prstů ztrácí se mi pevný s...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
0