Kráčeli tichou alejí modřínů
do stínu modravé hlubiny lesa,
kde slunce světlohrami zlatých vavřínů
vyzdobilo kmenů šeď
. a cesta do vláhy trav klesla.
Byl letní den, mdlá výheň polední,
kráčeli mlčky beze spěchu
do kraje, kde z vyprahlého mechu
vznášela se dumných smrčin vůně obřadní
otec a syn – smutný kouzelník a malý poeta.
Nepíši, abych se vypsal ze svých stavů a pocitů, ale píši pro vás, pro čtenáře. Tak pokud se Vám moje díla líbila, nezapomeňte je doporučit svým přátelům a známým...
Hlasité předčítání