Autor: Zoroaster

Hrál mladík na spinet sám sobě pro radost, hrál z patra bez partu svou skladbu zasněnou, hrál v duchu prastarém jak z dávných časů...

Hrad z dvorního křídla zní barokní serenádou, to cinky v rukou trubačů oslavují příjezd krále, cink svým jasným tónem opanuje srdce...

Nástroj, anglicky crumhorn, německy krummhorn neboli křivý roh, honosí se tak drnčivým zvukem, že libě ladí sluchu námořníků...

Tóny strun zvíci kapky deště tiše znějí od gondoly, když mladý loutnista umně oslovuje krásné ženy a zvučným hlasem svůdce pěje sladké...

Ze šesti strun loudí smyčcem sametové tóny dívka, jež svírá mezi stehny nástrojový korpus a ve stínu skal čnících z hlubin zádumčivé...

Hlas šalmaje letí prostorem nad tichým hvozdem vstříc štítům planoucím odleskem západu slunce, to pastýř hraje před salaší a rozpráví...