Smíření

Smíření

V chatrném hávu,

šatu zteřelém

oči do sucha vyplakané

kloní hlavu

v soucitu se všemi.

Na místě tichého klidu,

v empatii s těmi,

co odešli v požehnaném věku,

těmi co mladí byli,

padlým co bojovali

na straně té i oné

i těmi co měli odpor ke zbrani.

Těm, co odešli dobrovolně i nedobrovolně,

co byli nemocní i ti co zdrávi byli a rádi by žili.

Na místě tichého klidu,

u kostelíčku svaté Anny,

kde leží muži, ženy

kloní hlavu svou,

zůstává se všemi –

Magdalenou Dobromilou Rettigovou,

naší prababičkou, dědečkem

i Mařenkou Jiráskovou.

Utěšuje rodiče, co pochovali děti,

děti, co pochovaly rodiče

v tichém smíření,

že odcházejí, kam všichni jdou.

Zloby a vášně, vše je pryč – rozptýleno

Jen láska zůstává

v srdcích blízkých, co přijdou se vzpomínkou.

 V Litomyšli dne 26. února 2021   Irena Švecová

Báseň o soše mistra Olbrama Zoubka Smíření na rozptylové loučce litomyšslkého hřbitova