Smíření
V chatrném hávu,
šatu zteřelém
oči do sucha vyplakané
kloní hlavu
v soucitu se všemi.
Na místě tichého klidu,
v empatii s těmi,
co odešli v požehnaném věku,
těmi co mladí byli,
padlým co bojovali
na straně té i oné
i těmi co měli odpor ke zbrani.
Těm, co odešli dobrovolně i nedobrovolně,
co byli nemocní i ti co zdrávi byli a rádi by žili.
Na místě tichého klidu,
u kostelíčku svaté Anny,
kde leží muži, ženy
kloní hlavu svou,
zůstává se všemi –
Magdalenou Dobromilou Rettigovou,
naší prababičkou, dědečkem
i Mařenkou Jiráskovou.
Utěšuje rodiče, co pochovali děti,
děti, co pochovaly rodiče
v tichém smíření,
že odcházejí, kam všichni jdou.
Zloby a vášně, vše je pryč – rozptýleno
Jen láska zůstává
v srdcích blízkých, co přijdou se vzpomínkou.
V Litomyšli dne 26. února 2021 Irena Švecová
Báseň o soše mistra Olbrama Zoubka Smíření na rozptylové loučce litomyšslkého hřbitova
Hlasité předčítání