Ledokrása
Má jemnohmotná kráso
jak vznikáš?
Kdo Tě usnoval?
Snad čaroděj, či zimní královna?
Možná i skřítek s hůlkou kouzelnou
nám v síni přes noc čaroval.
Okýnkem ledokrásných květů
princ z pohádky se vyznává své milé
pak na pegasu vznesou se
a jiskry třpytu zapadnou
do vlasů krásné víle.
Záplavou květů zahrne ji elf
snad ustelou si v kapradí
či zlatobýl tam musí být
pak třesk a lesk a tenký cinkot
a vše potáhne hvězdný třpyt.
Má ledokráso jiskřivá
hoříš snad plamenem?
Spálit mě může krutá krása
zas doufám, že tam proniknem.
Do země skřítků, trolů, zvonivých čar
objevit krásu ledopádů, rajčích per,
palmových listů,
než slunko šípy žhavými
pak ráno přinese jim zmar.
Ten kdo má duši dítěte
to všechno v ledokráse vidí
jen nahlas bojí se to říct –
možná se trochu stydí.
Fotografie Jitka Havlová
Číst nahlas
