Poezie

Ledokrásy

Autor: Motýlek
Toto dílo je (2/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Ledokrása

Má jemnohmotná kráso

jak vznikáš?

Kdo Tě usnoval?

Snad čaroděj, či zimní královna?

Možná i skřítek s hůlkou kouzelnou

nám v síni přes noc čaroval.

 

Okýnkem ledokrásných květů

princ z pohádky se vyznává své milé

pak na pegasu vznesou se

a jiskry třpytu zapadnou

do vlasů krásné víle.

 

Záplavou květů zahrne ji elf

snad ustelou si v kapradí

či zlatobýl tam musí být

pak třesk a lesk a tenký cinkot

a vše potáhne hvězdný třpyt. 

 

Má ledokráso jiskřivá

hoříš snad plamenem?

Spálit mě může krutá krása

zas doufám, že tam proniknem.

 

Do země skřítků, trolů, zvonivých  čar

objevit krásu ledopádů, rajčích per,

palmových listů,

než slunko šípy žhavými

pak ráno přinese jim zmar.

 

Ten kdo má duši dítěte

to všechno v ledokráse vidí

jen nahlas bojí se to říct –

možná se trochu stydí.

Fotografie Jitka Havlová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 1         Část 3 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Povstávám v oblacích a vítám vzduch.. Tiše se procházím nevnímám ruch.. V tichosti kochám se n...
zíral jsem na krysy pohupujicí se na kapotách příměstských aut do rytmu hymny velkoměsta s...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
zdál se mi sen – noční můra - že věci co jsou můžou nebýt - zdá se mi sen – denně zn...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
Na linkách metra c-a c-a válečná čača vládne vesmírnému taktu ~Um čača um čača~ Ve stavu, kd...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
Anděl na okně   Jakoby dotek anděla navštívil naše ustarané bytí. Nahlédl oknem, usmál...
Bába z balkónu mě odhání, že vedle Strkám klíče, do hajzlu, proč se ohnul Tak druhej, hotovo, v...
0