Poezie

Nebe plné hvězd – SVĚTLÁ CHVÍLE

a very bright blue object in the middle of a dark sky

Nebe plné hvězd – SVĚTLÁ CHVÍLE

Na nebi září milion hvězd…

Avšak já soustředím se jen

na tu jednu, na tu jednu jedinou,

co do života sílu mi dává,

k spánku kolébá.

S blížícím se ránem však pomalu

mizí, ale další den znovu se objeví.

A já opět vidím tu KRÁSU NESMÍRNOU,

miliony kilometrů vzdálenou hvězdu

vesmírnou!

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zas chceš věřit v lásku a dávat ji šanci, tak jdi s úsměvem, když vyzve tě k tanci. Jsi t...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Do topících se očí Kopal jsem, Když přecházel jsem splín Bodá mě U srdce, když dou...
Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
A bylo šero... A všude kolem podzim a listí, a listí a šero. Co stvořil podzim v prostoru, to pro...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Ty krásná zalitá světlem bílá moje lani v katedrále přírody obkroužená svatozáří mal...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
Přišel ke mně anděl, měl křídla trochu zlámaná. Možná pomoci mi chtěl, i když sám pomoc p...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Tam za horami a lesy, kde zamrzá tráva, žije v království princezna o níž se mi zdává. ...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
v propasti lásky prvotina z jara 2016   je to touha po štěstí smutného člověka jenž ví ...
Kouk or Weed? Co překročení řeky času změní na kultuře zestárlý most, který podpír...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
0